Autovláček se tak přestěhoval k sousedům na Břeclavsko, kde jezdí z Lednice do Valtic a také do rakouského Schrattenbergu. „Trasa je poměrně dlouhá, vláček jede hodinu," přiblížil provozovatel atrakce.
Výhodu vidí také v přístupu radnic. „V Břeclavi i Valticích pro vláček upravili kilometr a půl dříve blátivých cest. Ty vysypali makadamem a zpevnili," přiblížil Kotas.
S pravidelným návratem do Hodonína zatím nepočítá. „Jezdíme s otrokovickým vláčkem na požádání v řadě měst, od Olomouce, přes Kyjov, Hodonín či Šardice. Když bude mít volný termín, tak není problém, aby zájemce vozil opět i po Hodoníně," uvedl jednatel.
Právě tam vyjížděl v minulých dvou letech autovláček většinou z přístaviště u jezu, kde také přijímali objednávky. „Jen za květen a červen sem přijelo pětaosmdesát autobusů s dětmi a více než polovina měla zájem svézt se po plavbě i vláčkem tak, jak to bývalo dřív," přiblížil provozovatel přístaviště František Ondruš. Podle něj je škoda, že město o toto lákadlo přišlo. „Byla to zajímavá atrakce a šlo o podporu cestovního ruchu v Hodoníně," doplnil Ondruš.
V okresním městě vláček zajížděl nejen na Masarykovo náměstí či do Rybář, ale také k muzeu naftového dobývání, zoologické zahradě a k lázním. Velký okruh byl dlouhý až dvanáct kilometrů. „Hodně lidí se k nám vrací, často i ve stejnou dobu, a na autovláček se ptají, že se jim líbil. Pro naše hosty to byla zážitková jízda do přístaviště či zoo, dále jej využívali lidé s pohybovými potížemi, že tímto způsobem mohli objet Hodonín," sdělila obchodní náměstkyně hodonínských lázní Iva Kljunić Briešťanská.
Největší zájem podle ní býval o víkendech, kdy za lázeňskými hosty přijela rodina. Nyní tak hosté mohou využít městskou hromadnou dopravu, lázeňská kola nebo vyjíždějí vlastním autem. „Ti mobilnější jdou po svých, dámy rády vyrážejí ke zpívající fontáně či po cukrárnách," dodala.
