Období po dvacátém říjnu nejspíš nepotěší řidiče, kteří jezdí přes Moravský Písek. Ten se pro ně totiž opět uzavře. V této době by měla začít vyrůstat nová přeložka.

„Budou pokračovat práce na rekonstrukci u železničního podjezdu. Jednak směrem na Veselí nad Moravou, druhou částí pak bude směr na Polešovice,“ uvedl vedoucí oblasti správy a údržby silnic Jihomoravského kraje pro oblast Hodonínska Martin Bedrava.

V rámci silnice II/427 se bude dělat nová křižovatka. Právě v úseku u železničního podjezdu se silnice přesune zhruba o šedesát metrů. „Nová cesta bude v přesunuté poloze procházet mokřadem, proto byl podán požadavek na průzkum, jací obojživelníci se v místech nachází,“ přiblížil Bedrava.

Posudek zjistil, že v místech se vyskytuje například kuňka ohnivá, čolek obecný, čolek dunajský nebo skokan zelený. Aby nedošlo k úhynu těchto živočichů, správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty provedla těsně před započetím prací určitá opatření.

„Specialista, který má zkoušky a povolení, přemístil obojživelníků na nejbližší vhodné místo, kterým byly blízké tůňky,“ uvedl zoolog chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Ondřej Konvička.

Nová přeložka okrajem zasahuje do okolí tůní. CHKO tedy přistoupila k tomu, že jako kompenzační opatření se vytvoří, nebo spíše obnoví, část biotopů obojživelníků. Vznikly tak tří tůňky.

„Nešlo o žádné velké bagrování, ale spíše o to, aby se na několika místech odstranila svrchní vrstva odpadu a zeminy, a mírně tak prohloubil vodní sloupec,“ přiblížil Konvička.

Vybagrovaná hlína teď leží na pozemcích obce. Zabírá asi jeden hektar.

„Všechno jsme navozili na jedno místo, směrem na Uherský Ostroh, za hrází. Do jara se to rozpadne a poté uvidíme, co se s tím dá dělat,“ informoval starosta Moravského Písku Jan Tihlařík.

Při pracích musely být pokáceny také některé stromy. Ty však CHKO využilo ekologickým způsobem.

„Dřevní hmota stromů, které byly z entomologického hlediska potenciálně zajímavé, byla přemístěna a převezena o kousek vedle a ponechána na místě do stádia rozkladu,“ informoval Konvička.

Ten doplnil, že se většinou jednalo o vrby nebo topoly. „Díky tomuto počinu dojde k podpoření saproxylických druhů hmyzu, což je skupina, ktera je vázána na mrtvé dřevo,“ vysvětlil zoolog.

Jakmile stromy začnou tlít, stanou se právě pro saproxylické druhy hmyzu atraktivní.

„Tyto druhy jsou ohroženy v rámci celé Evropy, proto je třeba je podporovat při každé příležitosti“ doplnil Konvička.

Ten dále informoval, že ekologové budou pohyb a výskyt obojživelníků i nadále sledovat.