„V okolí vesnice je několik archeologických nalezišť. Dokonce přímo u vodojemu při první fázi výstavby rodinných domů před deseti lety už se uskutečnil výzkum," uvedl vedoucí prací, archeolog Masarykova muzea Jaromír Šmerda. Zajímavá je podle něj poloha koster. „Pohřební ritus je ustálený tak, že ženy jsou pohřbeny na levém boku hlavou k východu a tváří jsou obrácené na jih. Muži jsou naopak pohřbeni na pravém boku hlavou k západu, ale tváří také k jihu," popsal Šmerda. Takové ukládání těl do hrobových jam je typické pro takzvanou únětickou kulturu ze starší doby bronzové.

V Hroznové Lhotě jsou kostry mužů, žen i dětí. Někteří muži jsou ale pohřbeni jinak, na druhém boku, či dokonce na břichu nebo na zádech. „U mužů bývá uložení variabilnější. Teorií na to proč, je spousta. Možná to odráželo různá sociální postavení, která u mužů bývala výraznější než u žen," nabídl vysvětlení antropolog Josef Duda, který se výzkumu účastní. Výsledkem jeho práce bude hlavně demografická analýza. Po prozkoumání zůstatků zjistí zastoupení mužů žen, v kolika letech asi lidé tehdy umírali a na co.

Celkem je hrobů čtyřiatřicet. Zdokumentovat chybí už jen několik posledních a práce archeologů prozatím skončí. „Jde pouze o prostor pod budoucí silnicí," připomněl plochu průzkumu Šmerda. Očekává, že při stavbách domů dojde na další objevy. Už teď je podle něj jasné, že pohřebiště směrem na západ i na východ pokračuje. „V některých hrobech jsme objevili opravdu zajímavé věci, přestože je vidět, že mnohé z nich už byly ve své době vykradeny. Proto například mužům v hrobech zcela chybí zbraně," řekl vedoucí archeolog.

Nejatraktivnější jsou podle něj nalezené bronzové šperky – jehlice, náramky, záušnice či dokonce prsteny. Z kostěných ozdob jsou to korálky, jehlice. V hrobech byly i součásti náhrdelníků prokládané mušlovinou. „Mám tady už i druh fosilních mušlí zvaný turritella, který je poměrně vzácný," vyzdvihl Šmerda. Archeologové našli podle něj i skleněné korálky vyráběné s příměsí mědi. Ty byly náhražkou bronzových. Z toho podle jeho slov plyne, že lidé u Hroznové Lhoty už v době bronzové čile obchodovali s těmi nejznámějšími oblastmi, jako byl Egypt či Sýrie.

Zvláštností je také nalezená kamenná šipka, která až dodnes vězela v hlavě jednoho z pohřbených mužů jako připomínka toho, jak asi před lety zemřel.

O naleziště mají velký zájem nejen odborníci, ale i místní. Dívat se na práci archeologů jich chodí celé zástupy. „Zvláštní to pro nás je hlavně proto, že se odedávna ve vesnici říkalo, že v těchto místech nikdy žádné osídlení nebylo, jen les. Teď se dozvídáme takové zajímavé věci," vyjádřil se rodák z Hroznové Lhoty Josef Černý, který momentálně bydlí v sousedních Kozojídkách. I on se teď na místo chodí dívat.

Únětická kultura časově spadá do starší doby bronzové. Název získala podle pohřebiště v Úněticích u Roztok. Hlavním znakem kultury jsou pohřebiště. Kromě nich jsou známá otevřená sídliště, kde lidé žili v domech nadzemní kůlové konstrukce s obdélníkovým tvarem a sedlovou střechou. Pro kulturu jsou také typické zásobní jámy únětického typu. Kultura používala z bronzových nástrojů sekery, dýky či oštěpy.