Před devíti lety tam archeolog Jiří Pajer našel v zahradě jednoho z domů habánskou vypalovací pec. Po pěti letech usilovného hledání objevil pomocí sondy kanálky, jimiž se pecí rozváděl horký vzduch. V ojedinělé peci dlouhé čtyři a půl metru a dva metry široké vypalovali novokřtěnci nádobí i fajáns. „Vacenovice jsou nejvýznamnější výrobnou habánské keramiky na Moravě," sdělil Jiří Pajer, který svoje nálezy popsal v odborné literatuře a tvrdí, že Vacenovice jsou nejvýznamnější lokalitou nálezů habánské keramiky na světě.

Pro místní muzeum vybral několik celých kusů. Ty návštěvníci spatří už za dva týdny v nových prosklených vitrínách, které v muzeu dosud chyběly. „Dokončili jsme projekt z dotací z Evropské unie. Na pořízení stálé expozice jsme získali téměř půl milionu korun," řekl Miroslav Blahušek z Národopisné společnosti Vacenovice, která se o muzeum stará. Záměrem tohoto občanského sdružení je uchovávat, prezentovat a předávat kulturní dědictví nejen své obce, ale i celého Slovácka.

novokřtěnci1526 přišli na Moravu Habáni neboli novokřtěnci
pocházeli ze Švýcarska, jižního Německa a alpské části Rakouska, kde byli pronásledováni
ve svém novém působišti pozvedli významně úroveň řemesel i zemědělství
jejich keramika je ojedinělá a ceněná po celém světě

Znovuotevření se muzeum dočká v novém hávu, členové sdružení a příznivci finišují s dokončením stálé expozice, depozitáře a klubovny pro děti. „Dříve tam bývaly chlévy, část jsme dostavovali, čeká nás například ještě restaurování starého nábytku," uvedla vedoucí souboru Omladina Petra Blahušková.

Domek po písmáku a kronikáři Vincenci Profotovi na žádost Omladiny odkoupila v roce 2003 obec. Objekt členové sdružení přestavovali asi čtyři roky a na podzim roku 2007 je otevřeli. Jako první tam vystavoval svá díla místní řezbář František Setínský. Ten nebude chybět ani na obnovené premiéře v době hodů. „Muzeum je pro obec přínosem," dodal Setínský.