Díky aktuálně získanému grantu z Ministerstva kultury České republiky (Tradiční lidová kultura), mapování neprofesionálních řezbářů a řemeslníků, následná fotodokumentace jejich výrobků a uměleckých výtvorů, může nadále pokračovat. V tomto roce se tak podařilo zpracovat v současnosti jediného výrobce malých cimbálů na Kyjovsku, vracovského rodáka Pavla Petrželu (ročník 1953).

Tento nástroj má v regionu, podobně jako na Valašsku, bohatou tradici. Množství cimbalistů na Kyjovsku v druhé polovině 19. století si povšimnul již Josef Černík (Moravské Slovensko II, 1922). Začátkem šedesátých let 20. století v rámci terénního výzkumu brněnského Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV bylo v paměti současníků zjištěno osmatřicet cimbalistů z osmnácti obcí.

Proto není náhodné, že malý závěsný cimbál Pavlovi Petrželovi učaroval. Již v mládí si díky vlivu svého otce Milana vypěstoval lásku k folklóru a lidovým písním. Z aktivního zpěváka se během vojenské služby stal také hráč na cimbál – a to velký. Dalším impulzem byl rod Rajsiglů, který se ve Vracově usadil a jehož členové po tři generace na malý cimbál hráli. Pavel Petržela měl možnost si také poslechnout hru jak na velký, tak i malý cimbál posledního z rodu Františka Rajsigla.

Myšlenka pustit se do výroby vlastního malého cimbálu podle vzoru „uherského" cimbálu Rajsiglů z poloviny 19. století nakonec u něj uzrála před dvaceti lety. Jeho syn Tomáš se začal tehdy učit truhlářem a bylo potřebné zakoupit do dílny pracovní nástroje. A tak vznikl první cimbál. Od té doby přišlo na svět ještě dalších patnáct cimbálů, které si našly své místo nejenom u nás na Moravě, ale také v cizině – USA či Švýcarsku.

Hrou na tento nástroj při různých oficiálních (např. MFF ve Strážnici) i běžných příležitostech by chtěl aspoň trochu navrátit zašlou slávu tomuto nástroji. A také jeho výrobou vyjít vstříc všem muzikantům, kteří projeví poctivý zájem o hru na tento nástroj.

TOMÁŠ GRONSKÝ