Z plánovaných necelých pětadvaceti milionů korun půjde většina na stavební úpravy. Připravuje se odvlhčení, nová elektroinstalace a také lepší bezbariérový přístup. Kvůli tomu se přesune vchod do muzea na nádvoří, starší a hendikepované lidi čeká navíc snadnější pohyb i uvnitř budovy. „Jedná se o jednu z posledních možností, jak s využitím dotací opravit a zrekonstruovat nejstarší budovu ve městě," uvedl vedoucí radničního odboru rozvoje města Roman Pekárek. Dotace by mohla dosáhnout necelých dvaadvaceti milionů korun. Práce jsou podle nynějšího rozvrhu plánované na léta 2017 až 2018.

Nová expozice se má více přiblížit současným trendům vystavování. Dvě podlaží jsou rozdělená na obory příroda, historie, archeologie a etnografie. „Příroda se předvede především prostřednictvím velkoformátové grafiky. Archeologická část nabídne virtuální projekce. Nemělo by tam být moc textů, pracuje se hodně s emocionální stránkou," přiblížila Chovančíková.

Historickou část tvořila vedoucí pobočky kyjovského muzea Blanka Pokorná spolu s Ester Vratislavskou. „Budou zde faksimile listin, shrnutá nejstarší historie města a oddíly věnované kyjovským spolkům a školství," nastínila Pokorná.

Mravenčí práce

Jedním z největších lákadel se stane stálá expozice Langobardů. Při stavbě obchodního střediska v Kyjově se v roce 2010 podařilo odkrýt dvě stě čtyřicet hrobů tohoto germánského kmene z šestého století našeho letopočtu. „Jedná se o jedno z největších pohřebišť v Evropě. V této době patřilo území Kyjova mezi velice významná sídla, pravděpodobně centrálního významu," řekl archeolog Jaromír Šmerda, který výzkum vedl. „Langobardské ženy a muži skoro po patnácti stech letech jakoby povstanou z mrtvých pomocí laserové techniky. Vystavíme nálezy, které patřily nejvyšším společenským vrstvám," upozornil Šmerda.

Na vykopávkách před šesti lety pracoval i Pavel Valúšek z Kyjova. Byla to pro něj mravenčí, ale zajímavá práce. „Člověk v kostrovém hrobu musí někam dát svoje tělo tak, aby nic neponičil. Několik hodin pak klečí v jedné pozici. Na langobardském pohřebišti byly obrovské hroby s koňmi, uvnitř dělali dokonce tři lidi najednou a stejně to trvalo týden," zavzpomínal Valúšek.

Kyjovské muzeum loni navštívilo čtyři tisíce lidí, už za prvních osm měsíců tohoto roku jich bylo o osm set více. „Kyjovské muzeum je výkladní skříní nejen královského města Kyjova, ale taky okolních obcí," zhodnotil kyjovský starosta František Lukl.