Jožka Kubík
* 9. 4. 1907 Hrubá Vrbka
+ 8. 2. 1978
Jožka Kubík se učil nejprve poslechem známých kapel Ňorků, Lipárů, Miškeříků. Od poloviny třicátých let měl již vlastní cimbálovou muziku. Cimbál uvedl mezi na Horňácku obvyklé housle, violy a basy právě až Kubík.
Díky členství ve spolku Národopisná Morava, v jehož čele stál syn Joži Úprky, unikl z transportu do koncetračního tábora. Po válce pracoval v různých zaměstnáních, jehlárna ve Velké, Povážské strojírny, Jihomoravské trubkárny a tažírny, ale především hrál a vedl svůj soubor. V něm se vystřídalo mnoho hudebníků, z nichž někteří se stali později podstatnými osobnostmi horňácké tradice.
Jako například Martin Hrbáč a František Okénka. Od roku 1974, kdy Kubíka začaly pronásledovat choroby, mu postupně ubývalo i chuti do muziky. Prodal některé své nástroje a naposledy zahrál na oslavě svých sedmdesátin. Zemřel 8. února 1978.
