Včely jsou v Kyjově na rok na zkušenou. Při úspěšnosti projektu začnou úly přibývat. „Časem by na střeše mohlo být až šest úlů. Podobné snahy jsou i jinde v České republice a jsou úspěšné. Hlavní přínos vidím v tom, že se nevčelaři seznámí s činností včel. Půjdou vidět přes okna kulturního domu, výhled si užijí dospělí i děti," doplnil Smolík.

Z prvních úlů by mohl mít Kyjov až třicet kilogramů medu. Na sesbírání jednoho kilogramu musí včela obletět čtyři až pět milionů květin. „Myslím, že můžeme spojit příjemné čili propagaci našich včelařů a to užitečné, že si turista či návštěvník odveze domů něco, co se mu nestane věcí nadbytečnou, ale co mu pomůže jak ve zdraví, tak mu přinese i úsměv na rty," řekl starosta Kyjova František Lukl.

Kyjovská radnice se nechala inspirovat Krajským úřadem v Brně, který má na střeše včely již od minulého léta. Má už za sebou i první rozšiřování. „Matky nakladou až dva tisíce vajíček denně. Předpokládám, že každé včelstvo se rozroste až na osmdesát až sto dvacet tisíc jedinců již do konce měsíce dubna," řekl včelař Augustin Uváčik, který se o tři včelstva Jihomoravského kraje stará.

Po České republice pečuje o celkem šestnáct střech s včelími úly. „Je potřeba udržet pokojný stav, aby včely nikoho neobtěžovaly. Chová se kraňské plemeno a je potřeba si vybrat takové včely, které se nerojí, které dobře pracují a jsou mírné. Mě velice vyhovuje linie matek Singer z Rakouska," přiblížil muž, který se včelařství věnuje už déle než třicet let. Začínal jako dvanáctiletý.

Úly na střechách mají podle něj k včelařství přitáhnout více pozornosti. „Potřebujeme zavčelovat a omladit členy včelařských spolků. Střechy lákají spíše mladší lidi a zároveň jsou tyto střechy obrovskou relaxací. Máte pod sebou lidi jako mravence a včelaři si tam chodí odpočívat," prozradil Uváčik.

Medu začíná být méně, podepisuje se na tom i zemědělství, ve kterém se čím dál více používají herbicidy. Ty zničí plevel, který je ale pro včely důležitý. „Dřív na polích bývalo spoustu vlčího máku, chrpy, různé plevely. Poslední dvě sezony byly výrazně horší. Pro včely je problém, že si nemají odkud přinést pyl, hlavně v obdobích, kdy nekvete ani řepka. Trpí tak podvýživou a jsou snadněji napadané viry," popsal hovoranský včelař Vít Marada. Za posledních deset let se mu objem medu snížil o polovinu.

Pesticidy a herbicidy by se však v medu neměly projevit. „Veškeré škodliviny a jedovaté látky, které včely naberou, zůstávají v jejich těle," vysvětlil Smolík. Problémem jsou podle něj i jednostranná potrava včel a rychlé odkvétání rostlin.

ROMAN DOLEJSKÝ
DOMINIKA FLORIÁNOVÁ