Určení lokality vyplývá z výsledků geofyzikálního 3D seismického měření, které se v okolí Kyjova provádělo v roce 2015. Na posledním zasedání kyjovského zastupitelstva se k záležitosti vyjádřil starosta František Lukl. "Věřme, že se ten Bajkonur změní v plošinu. V tom smyslu, že z toho nějaké finanční prostředky potečou," uvedl starosta. Vrt se totiž nachází v katastrálním území Bohuslavic.

Letos je to na Hodonínsku a Břeclavsku jejich třetí úspěšný vrt. Z prvního u Borkovan už těží ropu. Nedaleko na vrtu Klobouky 5 zamířili za ropo a plynonosnými horizonty dokonce ještě o více než kilometr hlouběji. „V současné době provádíme testovací těžbu k ocenění velikosti nových zásob,“ sdělila Hamršmídová.

Ještě do větší hloubky se pouští hodonínští vrtaři u anglického Cornwallu u unikátního skleníkového komplexu s exotickými rostlinami. Jak informoval předseda představenstva MND DS René Kachyňa Eden Geothermal bude druhým nejhlubším projektem ve Velké Británii. „V hloubce 3 950 metrů byl navrtán geologický zlom. Pokud tento vrt ověří dostatečné množství podzemních vod o požadované teplotě, může být rozhodnuto o vrtání druhého vrtu a následné výstavby geotermální elektrárny,“ vysvětlil Kachyňa. Vše má následně posloužit jak pro vytápění obrovských skleníků, tak i pro čtyři a půl tisíce tamních domácností.

Naopak zcela na opačné straně Evropy rozjíždí Hodonínští hned dvojici různorodých programů. Jeden se na západní Ukrajině zaměřuje na průzkumné a ověřovací vrty na plyn, kde denní těžba dosahuje 330 tisíc kubíků. Druhým je pak výstavba větrné elektrárny v katastru obce Oriv. Dokončená má být v příštím roce. „Plánovaná větrná elektrárna je ve srovnání se současnými zdroji nainstalovanými v České republice suverénně největší větrnou farmou. Projektovaný výkon Orivu bude představovat zhruba 15 procent sumárního výkonu všech zdrojů v Česku,“ upozornila Hamršmídová. Při rozpočtu 1,5 miliardy korun počítá s návratností investice za sedm až osm let.

Ve výšce 700 metrů nad mořem bude na sloupech vysokých 105 metrů instalovaných deset turbín.

Kromě toho pracuje MND na obnově tornádem poškozeného areálu v Lužicích, kde se musí vypořádat se škodami za zhruba 220 milionů korun.