Začalo to touhou vypadat jako ty holky v časopisech. Touha přešla v dietu, dieta v anorexii. „Trvalo to od mých čtrnácti let. Denně jsem jedla jen pár kousků ovoce a zeleniny. Hlad jsem se snažila zaspat. Byla jsem bez energie. Jen schránka kostí. No a když mě na to někdo upozornil, brala jsem to spíš jako pochvalu. Motivaci. Tak jsem tehdy byla nastavená,“ popsala svůj boj s anorexií Michaela Š. z Brna, která si přála zůstat v anonymitě. Redakce však její totožnost zná. Poruchami příjmu potravy trpí na jihu Moravy stále více lidí. Podle odborníků na tom má velký podíl pandemie covidu a s ní spojená izolace.

Dle dat kontaktního Centra Anabell pro lidi s poruchami příjmu potravy se jejich počet během minulého roku zvýšil o zhruba dvanáct procent. Za letošek zatím nárůst neevidují, avšak pouze u případů, které do centra dojdou osobně. „Naopak hodně klientů jsme zaznamenali v naší online poradně,“ uvedla mluvčí centra Marie Novotná.

Mezi rakoviny duše, jak někteří poruchy příjmů potravy nazývají, se kromě anorexie řadí i přejídání a bulimie. „Ta se u mě dostavila asi po roce hladovění. Byla jsem unavená, protivná, nezajímalo mě nic jiného než jídlo. Potom přišel zlom. Už jsem měla dost toho, že mi neustále padají vlasy a na nic nemám sílu. Jeden den jsem se proste neudržela a snědla vše, co jsme doma měli. A pak to vyzvracela. A pak nanovo,“ vylíčila Michaela Š.

Pacienti s poruchami příjmu potravy jsou v devadesáti procentech případů ženy. Nejčastěji ve věku patnácti až devatenácti let. Příčinou jejich vzniku je podle je podle vedoucí lékařky z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno Miroslavy Navrátilové zakotvené nízké sebevědomí; problém v dětství či dospívání, s nímž dotyčná nebo dotyčný si neví rady.

Rovněž bohuničtí lékaři zpozorovali trend nárůstu pacientů s anorexií, bulimií či psychogenním přejídáním. „Uzavření člověka doma hraje velkou roli. Má více prostoru zabývat se sám sebou, analýzou svého stravování, vyhledávat na internetu nejrůznější rady. Na to není v běžném provozu čas,“ vysvětlila Navrátilová.

Jídlo se tak během pandemie stalo jakýmsi ventilem problémů. „Často je význam nadměrné kontroly ukryt jinde než pod významem zdravého stravování. V ordinaci mám pacienty nejen s nízkým sebevědomím, ale i frustracemi a nejrůznějšími psychickými problémy, které vyúsťují v přehnanou kontrolu nad sebou samým,“ podotkla Navrátilová, přičemž dodala, že jídlo a jeho příprava tak pro některé může být mnohem důležitější než budování sociálních kontaktů, to ale může vést až k narušování mezilidských vztahů.

S poruchami příjmu potravy se pojí značná psychologická i zdravotní rizika. Projevují se například depresemi, výčitkami, podrážděností, nesoustředěností, závratěmi, strachem z tloustnutí, uzavřením do sebe, ztrátou zájmu o okolí, únavou, řídnutím kostí, zvýšenou kazivostí zubů, ztrátou menstruace, nízkým krevním tlakem…

Vyústit mohou v neplodnost a v pěti až šesti procentech případů končí smrtí.

Onemocnění jsou to přitom dlouhodobá. Jakmile do nich člověk spadne, těžko hledá cestu ven. Michaele Š. se to podařilo, byť někde vzadu v hlavě onen nepříjemný hlas stále místy zaslechne. „V šestnácti jsem si našla přítele. Dostal mě z toho. Také jsem si uvědomila, že tělo mám jen jedno. Ale je to nemoc na celý život, ať už kvůli přehnanému cvičení nebo neustálému přemýšlení, co budu jist či zničenému zažívání. Dodnes mám občas výčitky, když si dopřeji něco kalorického,“ svěřila se Michaela.

Lidé s poruchou příjmu potravy by podle lékařů měli vyhledat odbornou pomoc. Obrátit se mohou jak na Poradnu pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno, tak na Centrum Anabell, kde jim tamní pracovníci mohou poskytnout online poradenství přes Skype, internetové poradenství, telefonickou krizovou linku, svépomocné skupiny, peer-konzultace, rodinné terapie, nutriční a psychoterapeutické poradenství a další.

Centrum rovněž 23. května pořádá charitativní projekt Běhám pro Anabell. Výtěžek půjde na pomoc lidem s touto rakovinou duše.