O podobu moravského vládce se postaral rodák z Vlkoše žijící ve Bzenci, Svatopluk Forman. „Při dokončování sochy jsem na Nákle zažíval nádherné podvečery, při kterých se tady zastavovali projíždějící lidé,“ připomněl si poslední práce na jedinečné soše její autor, který se popasoval s dvouapůltunovým pískovcem a přitom i s bolestmi zad.

Mohlo by se vám líbit: Nová socha pro Náklo nad Ratíškovicemi, vzniká obří kníže Mojmír

Na Náklo nad Ratíškovice a Milotice zamíří obří kníže Mojmír. | Video: Deník/Petr Turek

Unikátní Mojmír je zajímavý hned z několika pohledů. Jak upozornil jeho tvůrce, podobu tohoto panovníka totiž nebylo ani odkud čerpat. Navíc i písemných zmínek je o Mojmírovi pomálu, tedy kromě známé události, kdy se mu podařilo vyhnat Pribinu z Nitranska. Po sjednocení vlády má tak kníže i na Nákle majestátní výraz. Důležitý je také kámen, na kterém tady vladař stojí. „Mojmír je základním kamenem jak Velké Moravy, tak dynastie,“ podotkl Forman.

Ten za Mojmíra vysochal i kůly z palisády. „Jde především o symbol tehdejší doby a také pevnosti,“ přiblížil autor, který se věnuje především práci se dřevem, včetně výroby betlémů. Právě ze dřeva už vytvořil i několik soch s tematikou starých Slovanů či Velké Moravy. Tedy například knížete Svatopluka, kupce Sáma či slovanského boha Radegasta.

Odhalení sochy Mojmíra I. bylo součástí už tradiční Pouti k Liliového kříži, u kterého zahrála i Veselá muzika z Ratíškovic či Cimbálová muzika z Milotic. Kromě sochy prvního známého velkomoravského vladaře je na Nákle hned u vstupu do panteonu osobností nová i kamenná stéla. „Je darem od Antonína Žídka. Připomíná dvacet let od postavení Liliového kříže,“ vysvětlil předseda Cyrilo-Metodějského spolku Náklo Jan Holeček.

Zároveň připomněl, že lilii sem nechal ulít další člen spolku František Zelinka. Mimo jiné tvůrce blízkého dubového kříže, který je unikátní velikostí i provedením. Pět a půl metru vysoký a hlavně více než třímetrové tělo Ježíše Krista je ze samorostu.

Kromě už zmiňovaných soch a křížů návštěvníci poutního místa na jednom z nejvyšších vrcholů Dolnomoravského úvalu objeví ve výšce 265 metrů nad mořem také velkomoravská knížata Rastislava i Svatopluka, a také sousoší soluňských bratří Cyrila s Metodějem. „Na Nákle jsou také jediné kamenné sochy Sáma a svaté Orosie,“ připomněl předseda.

Sounáležitost s jinými poutními místy i významnými lokalitami na Moravě dokládají u křížů na Nákle i kameny pro štěstí. Nápisy na nich odkazují například na jihofrancouzské Lurdy nebo hercegovinské Medjugorje. „Když jsme před dvaceti lety postavili Liliový kříž, tak jsme si vůbec nepředstavovali, že tady díky takovému vzedmutí myšlenek vznikne krásné pamětihodné místo, na které lidé rádi chodí,“ uvedl Holeček.

Právě spolek Náklo se zasloužil o to, aby se kopec u hranic katastrů Milotic, Ratíškovic, Dubňan a Vacenovic proměnil v místo upomínající na staré moravské tradice. Celý soubor soch i s kříži je rozvržený podle kompozice v souhvězdí Malý vůz. Zároveň souvisí s teorií spisovatele a patriota Jana Galatíka, a to Nákla jako duchovního centra Velké Moravy, ležícího uprostřed území s nejpočetnějšími nálezy z tohoto období. Své poznatky shrnul ve své knize Velehrad hledejte v propasti Nákla.

Náklo získalo nového ochránce. Kníže Mojmír I. dohlíží na Dubňany i následovníky | Video: Deník/Petr Turek