A co díky nálezům nakonec odborníci zjistili? Někdejší zbožné obyvatele neodradil od dlouhé cesty do vyhlášených poutních míst ani náročný výšlap. Navzdory chatrné výbavě zvládli cestu zřejmě třeba až přes celou Moravu i Kladské hrabství až do dnešního polského městečka Bardo. To je vzdálené více než dvě stě kilometrů.
Nejen to odhaluje před několika dny zveřejněná zpráva archeologů. Z tamního zaniklého hřbitova u kostela Panny Marie se dostaly do péče archeologů a antropologů kosterní pozůstatky více než pěti set pohřbů z nejmladšího období zdejšího pohřebiště, tedy od sedmnáctého až devatenáctého století. Deník o tom psal tady.
- Archeologové loni během šesti týdnů vyzvedli pozůstatky celkem 525 pohřbů.
- Zásah se týkal hrobů, které ohrožovala lžíce bagru a zničení stavebními pracemi.
- Ostatní nebožtíci zůstali v zemi.
- Ti, kterým narušila místo posmrtného klidu stavba, mají být následně pietně uložení na některém ze současných hřbitovů.
Archeoložka Michala Přibylová uvedla, že typickou výbavou hrobů z pokročilého sedmnáctého a z osmnáctého století byly růžence, medailony, kříže a amulety s křesťanskými motivy. Ty měly zřejmě své držitele ochraňovat před zlou mocí.
„Z nálezů ve Veselí je zajímavý zejména rozmanitý regionální původ medailonů a poutních odznaků, který poukazuje na široký okruh poutních míst navštěvovaných veselskými obyvateli. Nejvzdálenější místo leží v polském Bardo,“ sdělila Přibylová. Nevyloučila, že další zkoumání dalších nálezů neukáže ještě vzdálenější místa.
Do městečka Bardo s kostelem Navštívení Panny Marie čekala na veselského poutníka trasa více než dvě stě kilometru a stejně dlouhá cesta zase zpátky. Tedy v tehdejších podmínkách zřejmě náročný pěší výkon.
play_fill
O tom, že nohy řady obyvatel Veselí ze sedmnáctého a osmnáctého století měly něco za sebou, dokládá ale i antropologická studie. Ta shrnuje vyšetření 502 lidí.
„Někteří vykazovali známky přetěžování svalů nohou, a mohlo se tak jednat o jedince, kteří často chodili na dlouhé vzdálenosti nebo nohy zatěžovali při svém zaměstnání, například při zemědělství,“ tvrdí antropoložka Kristýna Kuklová.
Fotogalerie: Záchranný archeologický průzkum z Veselí nad Moravou z okolí kostela Panny Marie.
Ta upozornila také v tomto ohledu na další zajímavé nálezy na tomto hřbitově na veselském Předměstí. Vysoký počet nebožtíků totiž za svého života trpěl zánětlivým onemocněním jak rukou, tak především nohou. A to hned čtyřiadvacet z nich.
„To je poměrně vysoké číslo,“ podotkla antropoložka s tím, že projevy šíření infekční choroby, zřejmě stafylokokové nákazy, se objevily hlavně u nohou těchto zemřelých.
Takzvaná osteomyelitida se svým hnisavým procesem se tak i očividně projevila, a následně ji i odborníci potvrdili také na některých kostech holenních či stehenních. Většinou šlo už o dospělé lidi.
Další zajímavostí vyplývající z antropologické studie je to, že analýzy úrazových stavů neprokázaly v populaci stopy násilí, které by dokládaly třeba bodná či sečná zranění. „Pouze ve dvou případech byly pozorované obranné zlomeniny předloketních kostí, které by mohly vypovídat o možném individuálním násilí,“ stojí ve zprávě čtveřice badatelů pro brněnský ústav Archaia.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Strašidelná Zoo Hodonín. Děti v kostýmech si užily Dýňové odpoledne
