Prostudoval kvůli tomu na pět tisíc vydání novin a přečetl asi stovku knih. Paměti národa mají vyjít v tisícovém nákladu do konce roku a určené jsou nejen pro čtenáře v Česku, ale také pro Čechoameričany a jejich děti.

„Oslovil mě Tomáš Baťa, když se s námi z Občanského fóra sešel v roce 1991 ve Veselí nad Moravou. Stěžoval si, že očekával vrácení jeho závodů ve Zlíně v privatizaci, jenže Klaus chtěl, aby si je koupil,“ vzpomíná Rudolf Jiříček.

Původně se proto spolu domlouvali, že napíše o privatizaci, nakonec si ale Jiříček uvědomil, že to nestačí. A tak sepsal knihu, jež zachycuje všechny hlavní události ve světě, jak se promítly v naší republice a také na Hodonínsku a v samotném rodišti T. G. Masaryka.

Sehnat v Americe sponzora pro vydání knihy mu pomohl uznávaný profesor ekonomie Milan Zelený, jenž přednáší na Fordhamské univerzitě v New Yorku a také občas na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. „Baťa i Zelený říkají, že už žijí za hranicemi dlouho a že neznají změny, které u nás nastaly, a ani jazyk, zejména jejich děti,“ popisuje Jiříček další důvody k sepsání knihy. Ta vyjde i v Americe a zaplatí ji pennsylvánský podnikatel původem z Česka Stanislav V. Svododa.

Paměti začínají třicetistránkovým úvodem, jenž popisuje historii na českém území od Sámovy říše až po vznik první republiky v roce 1918, kterým se začíná odvíjet hlavní část knihy.

Jiříček píše o československých legiích, Masarykovi, Baťovi, protektorátu, odvlečení Židů z Hodonínska, o politických vězních i popravách v Uherském Hradišti, o roce 1968 a normalizaci, o sametové revoluci, rozdělení republiky i nezdařilé privatizaci a současné hospodářské krizi. Paměti národa nabídnou soubory fotografií, na kterých jsou političtí vězni z Hodonínska, hodonínští starostové či komunističtí předákové.

Knihu o zhruba sedmi stech stranách doplňuje asi dvě stě fotografií a sto stránek příloh. „Čtenáři mohou sledovat jednotlivé etapy vývoje u nás a jaký vliv na něj měli politikové. Byl totiž hrozně velký. To oni určovali dějiny,“ dodává autor Pamětí národa.