Z nálezů vyvolal největší pozornost soubor středověkých kachlů s reliéfní figurální výzdobou čelní stěny. „Pocházejí totiž již z pozdně gotického období a našli jsme je v neporušené vrstvě pod novodobou podlahou uvnitř takzvaného zámečku,“ informoval vedoucí výzkumného týmu archeolog Jaromír Šmerda.

Zámeček v KyjověNejstarší zachovalá budova ve městě. Měl jí nechat postavit tehdejší majitel Kyjova a zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu těsně před rokem 1540. Nalezené kachle mohou být ale i o půl století starší.


Podle historika a odborníka na středověké dějiny Petera Futáka šlo o výrobky ve své době poměrně nákladné. „Keramické kachle se vyráběly na zakázku a i formy pro ně byly jedinečné. Luxusní heraldická výzdoba často upomínala na rod, který v místě sídlil,“ upozornil Futák.

Někteří badatelé předpokládají, že zámeček nahradil původní tvrz s vodními příkopy, ale mohla tady být i fara. „Tvrz tady zatím žádné průzkumy nepotvrdily,“ podotkla vedoucí Vlastivědného muzea Blanka Pokorná.

Doplnila, že dřívější průzkum nad zámečkem doložil existenci románského kostela už z dvanáctého století.

I tak je ale zámeček nejstarší zachovanou budovou ve městě. „Zbytky konstrukce na svou dobu velmi honosných kachlových kamen mohou potvrzovat dobu výstavby kladenou podle písemných pramenů do první poloviny šestnáctého století. Řemeslnický charakter kachlů ovšem dovoluje uvažovat již o posledních desetiletích patnáctého století,“ upozornil Šmerda.

S kolegy na místě objevil i pro středověk typické nálevkové kachle, které ale nejsou tak vzácné jako ty s postavami. Zájemcům je představí v budoucnu na výstavě.

V zámečku zatím působí hlavně stavební firma, která pracuje na jeho úpravě a bezbariérové podobě. „Na otevření se mohou návštěvníci těšit v létě příštího roku. Nyní pokračují stavební práce, odborníci restaurují štuky a sgrafita. Pracujeme i na přípravě nové expozice,“ přiblížila ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, pod které kyjovská pobočka spadá, Irena Chovančíková.