Smrček, borovici nebo jedli? Letos konečně umělý nebo čerstvě uříznutý? To je každoroční dilema většiny lidí, kteří se chystají na Vánoce. Prodejci už zaplnili parkoviště před supermarkety, soukromníci vytáhli před domy tabule s nápisem: Prodej stromků. Prodávající se přitom shodují, že lidé mají zájem hlavně o klasiku, a to i přesto, že si mohou vybrat například i smrk omoriku, který pochází z Jugoslávie.

„Zatím jdou na odbyt nejvíce borovice černé a pak samozřejmě jedličky, což je klasika,“ potvrdil jeden z prodejců vánočních stromků Karel Váňa. Ten doplnil, že stromky, které u něj mohou lidé nakoupit od tři sta osmdesáti korun do osmi stovek, pocházejí většinou z jihu Čech. „Jen jeden prodávaný druh máme z Dánska,“ uvedl.

Pryč jsou však doby, kdy si lidé mohli vybrat jen z řezaných a čím blíže ke Štědrému dni, tím i přebranějších živých nebo umělých stromků. Supermarkety už několik let nabízejí také prodej živých stromků v květináči.

„Zájem o tyto stromečky, které je možné na jaře přesadit na zahradu, každoročně roste. Po Vánocích může stromek zůstat ještě dva až tři roky v květináči, pak jej lze přesadit na zahradu,“ vysvětluje Jana Kalašová, nákupčí čerstvých květin pro obchodní dům Tesco.

Stromky v květináči to ale nekončí. Letos najdou lidé právě v Tescu hned dvě novinky, a to poloviční stromek, určený lidem, kteří mají malý byt, nebo musí každý rok kvůli stromku přestavovat nábytek. Stromek se dá postavit ke zdi i oknu.

Druhou novinkou je pak obrácený vánoční stromek, který by měl podle obchodního domu řešit problém u rodin, které mají tolik dárků, že se jim pod symbol Vánoc nevejdou.

Pro ty, kteří by chtěli mít o svátcích také dobrý pocit z toho, že příliš nezatížili životní prostředí, dává typ Iva Uhrová z hodonínského Ekoinfocentra. Podle ní je nejhorší variantou umělý stromek, jehož výroba je energeticky náročná a ne zrovna ekologická. „Dokonalé živé stromečky, které se prodávají na každém rohu, ale také nejsou k přírodě moc přátelské. Často se totiž pěstují na farmách, kde je silně hnojí a chemicky ošetřují, aby vyrostly k dokonalosti,“ míní Uhrová.

S tím však nesouhlasí člen Sdružení pěstitelů vánončích stromků Zdeněk Zahradníček ze Svatobořic, který má dvanáctihektarovou plantáž vánočních stromků. „My jsme za šest let ještě nehnojili. O tom, že by někdo z kolegů stromky hnojil jsem také neslyšel,“ říká Zahradníček. Ten letos začne poprvé prodávat borovici, která vyjde na tři až čtyři sta korun. Lidé si ji ale mohou nechat uříznout kdy budou sami chtít.

Nejšetrnější k přírodě je podle Uhrové živý stromek v květináči. „Pokud se lidé přece jen rozhodnou pro stromek řezaný, je lepší ho koupit od hajného, který prořezává les. Jeden kamion dovážející jedle z Dánska představuje dvě tuny oxidu uhličitého a dalších zplodin vypuštěných do ovzduší,“ vysvětlila Uhrová. K takovému nákupu má však výhrady mluvčí společnosti Lesy České republiky Zbyněk Boublík.

Podle něj má společnost velmi omezený počet vánočních stromků z takzvaných prořezávek, které se provádí při běžné péči o mladé lesní porosty. „Při prořezávce se odstraňují především stromy netvárné a stromy, které by vadily růstu perspektivních jedinců. Ve velmi omezeném množství jsou navíc k dispozici pouze smrk nebo borovice lesní,“ informoval Boublík.