To by mohlo být v novém volebním období jednodušší, protože místo sedmi politických stran jich letos ve Vracově kandiduje jen pět. Kromě ODS a ČSSD jsou to tradiční KDU-ČSL, KSČM a Sdružení nezávislých kandidátů (SNK). Kandidátku už nesestavilo Sdružení nestraníků a Volební sdružení zástupců zájmových činností a rekreačních sportů, které doposud tvořilo na radnici s ČSSD a ODS koalici.

„Během těch čtyř let zjistili, že to není tak jednoduché. Na jedné straně totiž můžeme něco chtít, na druhé však stojí peníze, které nám to dovolí, nebo ne. A peněz není nikdy dost. Když se pak něco nepodaří, člověk musí pokračovat další roky a nesmí se nechat otrávit tím, že to nejde hned,“ vysvětlil si neúčast sdružení zástupců zájmových činností stávající starosta Vracova Ladislav Šmýd. Radní za toto volební sdružení Ivo Kozumplík se netajil tím, že už nemá zájem vést město. „Až na radnici zjistíte, že kromě toho, kde seženete dotace, nemůžete vůbec nic. Je to částečně boj s větrnými mlýny,“ domnívá se.

Přestože i v malých obcích daly dohromady kandidátky nové parlamentní strany, ve Vracově TOP 09 a Věci veřejné do voleb nejdou. „Chtěl jsem jít za topku pod hlavičkou jiné strany, ale už se to nestihlo,“ řekl zřejmě jediný člen TOP 09 ve Vracově Otto Henych.

Změnu zaznamenala i ODS, která do čela postavila Dušana Fridricha a současný starosta Šmýd je po dohodě na druhém místě kandidátky. V tom, co se za jeho vedení podařilo a co město potřebuje, se s Fridrichem shodují. „Za minulé volební období se Vracov nemá za co stydět. Vybudovala se infrastruktura za miliony korun, podařila se přístavba školy i připravit průmyslovou zónu, postavily se cyklostezky, daří se kulturním akcím,“ vyjmenoval Fridrich. Nyní je podle něj potřeba připravit výstavbu náměstí, opravit školu i radnici. „Samozřejmě bude záležet, jak se na to podaří získat peníze,“ dodal. Podobně se vyjádřil i lídr sociální demokracie Zdeněk Hlavsa.

Priorita: domluvit se

„Musíme dokončit velké investice – opravit školu, přechod přes železnici. Musíme se zaměřit na získávání dotací, protože na investice nejsou v rozpočtu – jako v jiných obcich, peníze,“ upřesnil. I když ve Vracově vládnou společně dvě největší konkurenční strany, s ODS se podle Hlavsy dokázala ČSSD dohodnout. „Nějaké názorové střety byly, chtěli jsme například více peněz do folkloru, divadla, pro hasiče, ale ustoupili jsme a dali přednost potřebným investičním akcím. Nyní bychom to chtěli napravit a těmto zájmovým organizacím by mělo kápnout více peněz,“ přislíbil. Kultura, sport a zájmové organizace si zaslouží podporu i podle lídra SNK Jaromíra Repíka.

Komunálky ve Vracově.

„Nemůžeme donekonečna očekávat, že věci, které mají ve Vracově tradici, budou schopny řešit hrstky dobrovolníků, které na to nadále také nebudou mít,“ uvedl. Vracov by si podle něj zasloužil také opravu náměstí a velkoplošnou prodejnu potravin.

Že se ve Vracově udělala spousta věcí, ví i lídryně KSČM Božena Hoferová. „Že by ale vzkvétalo školství a byly lepší služby ve městě, to se mi nezdá. V tom jsme opravdu dvacet let za Bzencem,“ uvedla. Za největší problém považuje nezájem mladé generace. Tu si však město musí podržet a vytvořit pro ni podmínky.

Pro lidoveckého lídra Stanislava Nikla je zase nejdůležitější komunikace a snaha domluvit se. „Za prvního porevolučního starosty Kozumplíka platilo, že do voleb můžeme říkat, co chceme, ale pak musíme všichni mluvit za Vracov. Musíme najít shodu v tom, co udělat s omezeným množstvím peněz,“ uzavřel.

Dáváte přednost Vracovu jako modernímu městu, či jako velké vesnici?

Božena Hoferová, lídr KSČM, 58 let, praktická lékařka
Do moderního města máme sakra daleko. Abychom změnili ráz města, musíme mít náměstí, jinak je to pořád vesnice. Máme pouze radnici, ale tím, že je Vracov průjezdní, tak ani nemůže mít ráz města. Dvacet roků jsme měli skoro stejně obyvatel jako Bzenec a kde je dnes Bzenec a kde my? Moderní obec si představuji tak, že má více lidí, pracovních příležitostí i nákupních středisek.

Zdeněk Hlavsa, lídr ČSSD, 56 let, středoškolský učitel

Vracov vždy inklinoval k zemědělství, i když se nám podařila postavit průmyslová zóna, která přinese nějaká pracovní místa. Kdybych byl lakonický, průmyslové město určitě ne. Spíše inklinujeme k vesnici, i když bychom chtěli rozšířit počet pracovních míst, aby Vracovští nemuseli tolik dojíždět. Na druhou stranu jsme co do tradic a zvyků spíš velká vesnice. Tradice by ovšem měly být zachované.

Stanislav Nikl, lídr KDU–ČSL, 63 let, samostatný referent

Vracov je pořád ještě charakterem dědina, i když je to město, co do počtu obyvatel větší než Bzenec. Ale charakter průmyslového města mu dát nemohu. Patřil spíše do kovozemědělské oblasti, lidé odtud většinou dojížděli za prací. Záleží také, jestli budou chtít ve Vracově zůstat mladí. Je potřeba jim vycházet vstříc. Také je důležité udržet si podnikatele. Měnit na charakteru Vracova se nic moc radikálně nedá, musíme dělat všechno proto, aby nabídka byla taková, jaká je poptávka.

Jaromír Repík, lídr SNK, 52 let, technik

Dávám přednost Vracovu jako velké vesnici s tím, že určité prvky, které ve městě jsou, by měly být zachovány. To znamená rozvoj průmyslové zóny, aby byla zaměstnanost, lepší obslužnost, což se týká nákupů. Vybudovat náměstí, to se nám nepodaří, protože na to nejsou prostředky. Ale spíš bych byl pro udržování takového vesnického rázu s některými charakteristickými prvky města. Je pravda, že v určitých oblastech jsme trochu pozadu, a to se nemusíme srovnávat jen se Bzencem. Ale jiným organizačním řízením by se leccos dalo vylepšit, aby žití a úroveň města vypadaly jinak. Myslím tím, že bychom měli mít více pod patronátem města dobrovolné zájmové organizace, které se starají o sportovní zařízení, pořádají kulturní akce nebo o údržbu města, než spoléhat na to, co všechno jsou tito dobrovolníci v městských areálech schopni udělat.

Dušan Fridrich, lídr ODS, 63 let, ředitel firmy

Vracov možnost stát se v uvozovkách průmyslovým centrem promeškal, protože největší boom je za námi. Nemusí být ale úplně nevýhodou, že Vracov průmyslovým centrem není, protože dneska i ta průmyslová centra nutí lidi k určité mobilitě. Co považuji za důležité, je, aby se Vracov nestal jen noclehárnou. Můj názor je, že Vracov nemusí nutně být průmyslovým městem, protože to má samozřejmě svoje výhody i nevýhody, ale přestal žít tak nějak společně, což je celospolečenský problém, že se lidé izolují. Spíš bych to viděl v tom, aby se Vracov znovu otevřel a lidé si našli k sobě cestu, a to může vytvořit dobré podhoubí pro řešení dalších věcí.