Mezi oceněnými byla i primářka Marie Žáková, ta stála v čele kožního oddělení v letech 1979 až 2011. „Za tu dobu jsme se přestěhovali do nového pavilonu, získali jsme i fotokabinu. Kromě složitých nádorových onemocnění, jsme všechno vyšetřovali i léčili sami a v tom se pokračuje. Jsou tady nová vybavení, operační sály, bez ustání jsou v provozu dvě ambulance a otvírá se třetí," načrtla vývoj primářka s tím, že vůbec nejdůležitější bylo kožní oddělení udržet. To se podařilo z okresů jižní Moravy jen Kyjovu a Znojmu.

Ocenění převzal i Petr Němec, který vedl Okresní ústav národního zdraví v letech 1975 až 1990. Pod něj spadaly všechny tři okresní nemocnice – kyjovská, hodonínská i veselská. „Měly dva tisíce čtyři sta zaměstnanců. V roce 1985 jsme byli v celostátním hodnocení na prvním místě. Velkým pozitivem byl rozvoj rychlé a intenzivní péče, a to hlavně v kyjovské nemocnici," připomněl bývalý ředitel.

V současnosti je kyjovská nemocnice spádová pro téměř sto osmdesát tisíc lidí. Hejtman Michal Hašek v sobotu potvrdil také její postavení v páteři krajského veřejného zdravotnictví. K sedmdesátce nadělila pacientům historicky největší investici do jednotlivých přístrojů ve svých dějinách, a to nové pracoviště magnetické rezonance za téměř třiačtyřicet milionů korun. „Hlavní devizou magnetické rezonance je možnost zobrazit měkké tkáně, klouby, páteř a další orgány lidského těla při nulové radiační zátěži a přesná diagnostika," upozornila Křiváková. Předtím museli pacienti za tímto přístrojem do Brna, či Zlínského nebo Olomouckého kraje. To se odráželo na dlouhých až tříměsíčních čekacích lhůtách. Magnetická rezonance je v Kyjově v provozu od července tohoto roku.

Další novinky by měly vycházet z dlouhodobé koncepce rozvoje nemocnice pro příštích deset let. „Připravujeme rekonstrukci a přístavbu gynekologicko-porodnického a dětského pavilonu. Tato rekonstrukce v objemu téměř tří set milionů korun se uskuteční v etapách. Dalším záměrem je výstavba psychiatrického oddělení a přístavba východního křídla k chirurgickému pavilonu," nastínila plány ředitelka zdravotnického zařízení, které zaměstnává přes tisíc lidí.

K zahájení provozu v kyjovské nemocnici v roce 1946 vedla dlouhá a strastiplná cesta. Myšlenkou na zřízení okresní nemocnice ve městě se zabýval už před první válkou lékař a tehdejší starosta Severin Joklík. Inicioval založení základního fondu pro zřízení nemocnice.

Snahy sice v tomto směru neutuchaly, přesto se začalo se stavbou až v roce 1938. Slibný rozvoj však přerušila nacistická okupace a následné osvobozovací boje, právě na nemocnici si totiž okupanti zřídili opevněné dělostřelecké hnízdo. Takže až téměř po roce od skončení druhé světové války se podařilo nemocnici upravit tak, aby mohla konečně zahájit provoz, jako první začali na chirurgickém oddělení. Zdravotnické zařízení vznikalo podle plánu brněnského projektanta Bedřicha Rozehnala. Také jeho v sobotu nemocnice ocenila, in memoriam.