Lidé, kteří se ocitnou v nemocnici, většinou pospíchají co nejdříve domů. Existují však i takoví pacienti, kteří se v nemocnici zdrží déle, než by vyžadoval jejich zdravotní stav. Nemohou se z různých důvodů vrátit domů nebo přejít do domova důchodců. Takoví lidé využívají v hodonínské Nemocnici TGM služby zdravotně sociálního lůžka.

„Zdravotně sociální lůžko je pro takové klienty, kteří již nevyžadují ústavní léčení, ale neobejdou se bez péče a pomoci jiné osoby. Lůžko může být pro takového člověka jakýmsi útočištěm, než se najde jiné řešení,“ vysvětlila smysl zdravotně sociálních lůžek náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jitka Moravová. Pobytem na zdravotně sociálním lůžku se z nemocničního pacienta stává klient, který má volnější režim a na bydlení v nemocnici si přispívá.

„Klient si platí až tři sta korun na den za stravu a ubytování, a to podle výše důchodu, protože patnáct procent důchodu mu musí zůstat na osobní potřebu. S klientem sepisujeme smlouvu, v níž je uvedeno, co jsme povinni mu poskytnout,“ ozřejmila fungování sociálních lůžek Moravová. Režim klientů se od léčebného režimu pacientů liší.

„Klient může opustit oddělení, jít na návštěvu, zajet si do města. Na pokoji má ve skříňce vlastní oblečení, může se obklopit osobními věcmi, ráno může vstávat, kdy chce, a podobně,“ vyjmenovala odlišnosti zdravotně sociální pracovnice Anna Bušková.

Zdravotně sociální lůžka jsou celkem čtyři a fungují od dubna letošního roku. Zatím se na nich vystřídaly tři ženy s průměrnou délkou pobytu dva a půl měsíce. Většinou jde o pacientky, které leží nebo nejsou schopny se o sebe postarat.

„Většinou už při příjmu na zdravotně sociální lůžko podáváme žádost o přijetí do domova důchodců,“ poznamenala Anna Bušková. Nyní jsou obsazena dvě místa a zaplnění zbylých dvou se očekává v nejbližší době. Hodonínská nemocnice je jediná v širokém okolí, která zdravotně sociální lůžka nabízí.

„V jihovýchodním regionu jsme se k tomu přihlásili jako jediní. Lůžka financujeme z více zdrojů. Přispívá si pacient, dalším zdrojem je zdravotní pojištění a ministerstvo práce a sociálních věcí, od kterého jsme na lůžka získali dotaci,“ řekl ředitel hodonínské nemocnice Pavel Baláš.

 

Klientka: Už bych se o sebe nepostarala

Katarína Vobrubová pracovala čtyřicet let v hodonínské nemocnici jako zdravotní sestra. Když denně přicházela do nemocnice, netušila, že pro ni jednou nemocniční prostředí bude nejen zaměstnáním, ale také domovem. Po lehké mrtvici se totiž ocitla v nemocnici a už v ní zůstala na oddělení ošetřovatelské péče, kde využívá zdravotně sociálního lůžka.

„Mám ve městě dům, do kterého bych se mohla vrátit. Ale už bych nebyla schopná se o sebe postarat,“ sdělila Katarína Vobrubová, která před pár dny oslavila se sestřičkami pětasedmdesáté narozeniny.

„Paní Katka je vdova a děti neměli, takže se nemá ke komu vrátit. Má zažádáno o domov důchodců,“ prozradila ošetřovatelka Anna Bušková. Zdravotnický personál se jí tak stal druhou rodinou.

„Některé sestry znám ještě z doby, kdy jsem pracovala v nemocnici,“ podotkla paní Vobrubová, která se snaží brát svůj život tak, jak přichází. Když se octla v důchodě, docházela denně vařit na faru, kde se spřátelila s dnešním děkanem Josefem Zouharem.

„Pan děkan pro mě vždycky v neděli přijede. Zavezl mě i na hřbitov na hrob mé rodiny. Předtím jsem tam dlouho nebyla,“ ocenila Katarína Vobrubová pomoc děkana.

 

Nemocnice radí

Lidé, u kterých pominou zdravotní důvody k hospitalizaci, ale potřebují péči a pomoc jiné osoby, si mohou v nemocnici zažádat o zdravotně sociální lůžko.