„Od roku 2005, kdy byla nemocnice ve dvacetimilionové ztrátě, vzrostla částka k poslednímu lednu letošního roku o sto procent, tedy na čtyřicet milionů korun,“ uvedl krajský radní zodpovědný za zdravotnictví František Adamec.

Podle radního má nyní ředitel hodonínské nemocnice Pavel Baláš zpracovat do týdne návrh opatření, která by vedla ke stabilizaci nemocnice. „Nebudou stačit kosmetické úpravy, ale zásadní změny,“ konstatoval Adamec.

Zatím nechtěl být konkrétní, ale řekl, že by se opatření mohla dotknout jednotek intenzivní péče dalších oddělení, jež by mohla být sloučena.
Ředitel nemocnice Pavel Baláš potvrdil, že takový úkol dostal.

„Už mám představu , kde ušetřit. Jedním z kroku by skutečně mohlo být spojení jednotek intenzivní péče,“ připustil Baláš. „V žádném případě nedojde k omezení zdravotní péče poskytované obyvatelům,“ zdůraznil.

Změny by se podle něho ale mohly dotknout také chirurgie. „Tento obor je u nás v současné době nejprodělečnější,“ uvedl Baláš.

Chirurgické oddělení hodonínské nemocnice patří na Moravě k průkopníkům laparoskopických operací, které jsou podstatně šetrnější, ale také mnohem dražší než klasické zásahy. „Čím víc operujeme, tím je to prodělečnější,“ konstatoval ředitel Baláš, podle něhož jsou drahé nejen speciální nástroje, ale také používané léky.

Chirurg a hodonínský zastupitel Milan Třeštík si rozhodně nemyslí, že by ztrátu nemocnice způsobovalo oddělení, ve kterém pracuje.

„Pojišťovny nám zaplatí nejen samotný výkon, ale hradí také opotřebování nástrojů. Problém je v tom, že se nám do výdajů započítávají další režijní náklady, které nejsme schopni ovlivnit,“ řekl Třeštík, podle něhož má chirurgické oddělení velmi dobrou pověst i mezi kolegy v okolních nemocnicích.

To se ale nedá říct o nemocnici jako takové, která je podle Třeštíka ve velmi špatném stavu. „Myslím, že hodonínskou nemocnici nemusí nikdo rušit. Pomalu se ruší sama, protože zkušení odborníci odcházejí a nejsou nahrazováni novými lékaři,“ tvrdí Třeštík.

Vedení kraje i nemocnice by se podle něho mělo především zamyslet nad tím, kdy a jak tento dluh vznikl.

Na posledním zasedání hodonínského zastupitelstva navrhl, aby město požádalo kraj o bezplatný převod nemocnice. Jak přímo na zasedání odpověděla místostarostka města Milana Grauová, takový krok nemůže město učinit bez důkladné znalosti ekonomického fungování nemocnice.

Třeštík se domnívá, že ústav, která má roční obrat kolem tří set milionů korun, by při správném hospodaření nemusel mít existenční problémy.

Vedení města vytvořilo zdravotní komisi, která se má situací kolem nemocnice zabývat. „Vznikla z naší iniciativy. Město se podle mě o nemocnici málo zajímá. Přitom je jasné, že se s ní něco dělat musí. Kraj ji totiž nezařadil mezi nejdůležitější zdravotnická zařízení, které si chce v každém případě ponechat, “ řekl Třeštík.

Podle starosty Lubora Šimečka zakročí město v případě, že bude ohrožena existence nemocnice nebo poskytování základní zdravotní péče obyvatelům. S tím, že je nutné provést opatření ke stabilizaci tohoto zdravotnického zařízení, Šimeček souhlasí. „Například jednotky intenzivní péče měli sloučit už dávno,“ domnívá se.

Pokud by město jednalo o převodu nemocnice, pak by ji rozhodně chtělo oddluženou.

„Pokud budeme o něčem takovém uvažovat, tak bychom si nejdříve měli najít odbornou firmu, která nám poradí. Je to složitá záležitost, kterou nemůže rozhodnout zastupitelstvo bez důkladně zpracovaných expertíz,“ domnívá se Šimeček.

V tuto chvíli je však řada na řediteli nemocnice Balášovi, který dává dohromady opatření pro stabilizaci nemocnice. Kraj je pak chce projednat, a to i s pojišťovnami a zhruba do měsíce si udělat jasno, co dál. „Každý další měsíc přináší další ztrátu,“ řekl Adamec, podle kterého má vedení nemocnice poslední šanci napravit současný stav. Jinak radní Adamec nevylučuje personální opatření.

Zatímco Hodonín kritizoval, kyjovskou nemocnici naopak pochválil. Její ztráta byla v roce 2003 padesát milionů korun a teď činí jen sedm milionů.

Dosáhla tak největšího zlepšení mezi všemi zdravotnickými zařízeními zřizovanými Jihomoravským krajem.

„Jsme rádi, že si toho někdo všiml,“ řekl její ředitel Igor Kalix.

„Opatření ke stabilizaci nemocnice jsme nastavili v roce 2005 a 2006. Byly ale dlouhodobé, takže se projevují až nyní. Letošní rok byl z mého pohledu excelentní a předpokládám, že příští bude ještě lepší,“ předvídá Kalix.

O jaká opatření se konkrétně jedná? Podle Kalixe je to celá řada kroků. Netýkají se jen šetření, ale podařilo se také zvýšit příjmy, které plynou nemocnici plynou od zdravotních pojišťoven. Jednání s nimi považuje za úspěšné, i když Kyjov stále nedostává zaplaceno tolik, jako některé jiné nemocnice obdobné velikosti.

„Snažíme se lépe hospodařit, umíme lépe nakupovat a dokážeme efektivněji poskytovat zdravotní péči,“ shrnul Kalix.


O sto procent se zvedla za dva roky ztráta hodonínské nemocnice. Nyní ji čekají velké změny. Jak se úsporná opatření dotknou jednotlivých oddělení, by mělo být jasné už za měsíc.

„Od roku 2005, kdy byla nemocnice ve dvacetimilionové ztrátě, vzrostla částka o sto procent, tedy na čtyřicet milionů korun,“ uvedl krajský radní zodpovědný za zdravotnictví František Adamec. Podle něho má nyní ředitel hodonínské nemocnice Pavel Baláš zpracovat do týdne návrh opatření ke stabilizaci nemocnice.

„Nebudou stačit kosmetické úpravy, ale zásadní změny,“ konstatoval Adamec. Zatím nechtěl být konkrétní, ale řekl, že by se opatření mohla dotknout jednotek intenzivní péče a dalších oddělení, jež by mohla být sloučena. Ředitel nemocnice Pavel Baláš potvrdil, že takový úkol dostal. „Už mám představu, kde ušetřit. Jedním z kroků by mohlo být spojení jednotek intenzivní péče,“ připustil Baláš.

„V žádném případě nedojde k omezení zdravotní péče poskytované obyvatelům. Její úroveň v nemocnici zaručují týmy odborníků a certifikát kvality,“ zdůraznil. Změny by se podle něho ale mohly dotknout také chirurgie. „Tento obor je v současné době nejprodělečnější,“ uvedl Baláš. Chirurgické oddělení hodonínské nemocnice patří k průkopníkům laparoskopických operací, které jsou podstatně šetrnější, ale také mnohem dražší než klasické zásahy.

Chirurg a hodonínský zastupitel Milan Třeštík si rozhodně nemyslí, že by ztrátu nemocnice způsobovalo oddělení, ve kterém pracuje. „Pojišťovny nám zaplatí nejen samotný výkon, ale hradí také opotřebování nástrojů,“ řekl Třeštík, podle něhož má chirurgické oddělení velmi dobrou pověst i mezi kolegy v okolních nemocnicích.To se ale nedá říct o nemocnici jako takové, která je podle Třeštíka ve špatném stavu.„Myslím, že nemocnici nemusí nikdo rušit. Pomalu se ruší sama, protože zkušení odborníci odcházejí a nejsou nahrazováni novými lékaři,“ tvrdí Třeštík.

Na posledním zasedání hodonínského zastupitelstva navrhl, aby město požádalo kraj o bezplatný převod nemocnice. Domnívá se, že ústav, který má roční obrat kolem tří set milionů korun, by při správném hospodaření nemusel mít existenční problémy. Vedení města vytvořilo zdravotní komisi, která se má situací kolem nemocnice zabývat. „Něco udělat musíme. Kraj totiž nezařadil nemocnici mezi nejdůležitější zdravotnická zařízení, které si chce v každém případě ponechat,“ řekl Třeštík.