I když to trvalo déle, než se čekalo, tak mají místní z rozhodnutí radost. „Jsme pyšní, že máme nyní vyhlášenou památku, už jsme to ani nečekali," řekl Hodonínskému deníku Rovnost starosta Nenkovic Petr Zálešák.

Podle Jaromíra Míčky z Národního památkového ústavu však není výjimkou, že se na potvrzení čeká i desetiletí. „Na ministerstvu kultury to tak chodí. Některé žádosti tam leží i od devadesátých let," potvrdil památkář. Také on uvítal, že více než stoletá nenkovická zvonice má ochranný statut. „Je dobře, že k tomu konečně došlo. Je to taková drobná, ale cenná památka, která v obci pozitivně formuje celé prostředí," sdělil Míčka.

Změna zařazení má sloužit především k ochraně historického objektu. „Je to proto, kdyby například chtěl na tomto místě někdo stavět větší silnici nebo něco podobného," vysvětlil bývalý pracovník památkového ústavu a nynější místostarosta Ratíškovic Radim Šťastný. Právě on se v roce 2002 návrhem zabýval. Podle něj jsou na zvonici nejvýznamnější ozdobné motivy od akademického malíře a rodáka z Brna Jano Köhlera, který za svou čtyřicetiletou samostatnou kariéru vyzdobil bezmála sedmdesát sakrálních a pětapadesát světských staveb.

Umělcova matka pocházela z Nenkovic a i Köhler tam žil a tvořil. Motivem čtyř sgrafitových výzdob na objektu je nejsvětější Trojice, Madona, Cyril a Metoděj. Nad vstupem je vyobrazená hlava Krista. Köhlerovo dílo nechala obec v roce 2004 zrestaurovat. „Získali jsme tenkrát dotaci z Jihomoravského kraje. Teď plánujeme podat žádost o dotaci na opravu střechy. Krytina je totiž z osmdesátých let a částečně jde o plech, který se ke stavbě vůbec nehodí," upozornil starosta s tím, že náklady na opravu mají činit asi půl milionu korun.

Nenkovická zvonice se stala kulturní památkou. V obci stojí více než sto let a stále několikrát denně vyzvání.Současná zvonice je z roku 1912 a nahradila patrně starší stavbu. Je dílem významného stavitele Josefa Poláška z Kyjova. Po velkých požárech, které obec v minulosti zažila, měla sloužit k varování lidí. Funkční je dodnes. „Vyzvání vždy třikrát denně. Ráno v šest, v poledne a zase v šest večer. V pátek vyzvání ještě i ve tři hodiny odpoledne a také při úmrtích," přiblížil Zálešák.

Co do památek je hodonínský okres z pohledu památkáře Míčky celorepublikově průměrný. Vymyká se ale svou folklorní kulturou. „Je tady hodně památek lidové architektury, to není úplně běžné. Zcela výjimečnou záležitostí je památková rezervace Plže v Petrově," sdělil památkář.

Na Hodonínsku je movitých i nemovitých památek chráněných 737. Okres nemá mnoho památkových rezervací, ale nechybí mu několik památkových zón. Největší Hodonín je však na rozdíl od Veselí nad Moravou, Kyjova či Strážnice nemá. „Za války bylo okresní město bombardované. I kvůli průmyslové revoluci z devatenáctého století se z památek moc nezachovalo. Historické jádro tam chybí," vyjádřil se Míčka.

DOMINIKA FLORIÁNOVÁ