Dramatické situace jsou staré sto let. Hodonín ve dvacátých letech a do počátku těch třicátých provázely vlny většího propouštění, vyvrcholily pak kvůli dopadům celosvětové hospodářské krize.

„V té době neexistovalo procentuální vyjádření nezaměstnanosti, nicméně situace byla vážná. Hodonín byl průmyslové město, kde najednou propouštěly všechny fabriky. Nespokojenost rostla,“ připomněla ředitelka Okresního archivu Hodonín Galina Rucká.

Sotva pominula Prosincová generální stávka, při níž mimo jiné došlo k přestřelce s vojáky v místech u Galerie výtvarného umění, nepokoje znovu zesilovaly od roku 1922. Tehdy začal stoupat počet lidí bez práce, kdy problémy postihly významného zaměstnavatele, Slovenské akciové cihelny.

Sídlo úřadu práce v Hodoníně.
Nabídka práce na Hodonínsku slábne, padá mezi nejhorší. Ubývá volných míst

Kvůli ekonomickým dopadům a slabší hospodářské síle v okolních zemích, jež nebyly schopné v podniku nakupovat, vedení cihelen snižovalo mzdy a nakonec sáhlo k propouštění. V knize Dějiny města do roku 1948 o tom píše kolektiv historiků.

Vyjednávání dělníků s představiteli společnosti nikam nevedlo. Cihelnu kvůli sporům museli hlídat četníci a v pohotovosti byla vojenská posádka jezdeckého pluku.

„Důstojníci, rotmistři i vojáci mohli opouštět kasárny jen výjimečně. Kolem kasáren vojáci kopali zákopy a zřizovali překážky z ostnatého drátu,“ upozornili historici.

  • Generální stávku z roku 1920 dodnes připomíná sousoší v centru Hodonína
Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek

Dělníci vyhlásili stávku a snažili se, aby se do práce nemohli zapojit takzvaní stávkokazi z okolí. Nakonec se znesvářené strany dohodly za podmínek zachování stávajících mezd, o deset procent se ale snížily jejich přídavky.

„S koncem monarchie a nástupem republiky čekali velké změny hlavně ti nejchudší. Nešlo toho ale dosáhnout tak rychle. Dělnické hnutí bylo v Hodoníně velmi silné, což způsobovalo i velkou nestabilitu ve vedení města. To se poté ve vlnách opakovalo,“ sdělila ředitelka archivu Rucká. Vyhrocené události podle ní trpce nesl prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Zaměstnanosti v krizovém období pomohla také regulace řeky Moravy, při níž si na živobytí mohly vydělávat právě dělnické profese.