Mezi v tomto ročníku maturující studenty a studentky zavítali s projektem ministerstva dopravy (Ne)zvratné osudy ti, kteří buď zažili dopravní nehodu, nebo při ní o někoho blízkého přišli. „Jde o velmi intimní zpověď všech zúčastněných. Projekt funguje již tři roky a má úspěch jak mezi studenty, tak pedagogy,” uvedla manažerka projektu Zlata Jílková.

Do Hodonína tak zavítala například slečna Vilma, která před šesti lety zažila nehodu jako spolujezdkyně. Její kamarád tehdy v malém městečku rozpálil novou octavii. Tato krátká ale riskantní jízda devatenáctiletého mladíka skončila neočekávaným nárazem do protijedoucího favoritu. Následky čelného nárazu – několik zranění a žena v umělém spánku. „Byla to strašně krátká doba. Nestačila jsem udělat vůbec nic, jen zavřít oči. Tenkrát jsem ještě ani neměla řidičák. Teď jej mám a snažím je jezdit bezpečně a odpovědně,”řekla Vilma s tím, že by studenti měli jezdit tak, aby si uvědomili, že na ně někdo na konci cesty čeká – rodiče, sourozenci nebo kamarádi. „Měli byste si uvědomit, že nějakou hloupostí můžete pěti lidem zničit život a dalším dvaceti jej ovlivnit,” upozornila žena, která se ani po šesti letech od nehody nemůže bezproblémově otočit. „Myslím si, že nám slečna dokázala pěkně popsat, kde bychom měli dávat pozor. Ještě sice řidičák nemám, ale jak ho budu mít, tak se budu snažit jezdit střídmě,” řekla po debatě studentka Miroslava Otrubová.

Ticho nastalo u stolu, kde vyprávěl svůj příběh hudebník Marek. V době, kdy on koncertoval v Kanadě, si jeho manželka s dvěma malými syny vyšli na procházku malým městečkem. Ale byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě a to přes to, že šli po chodníku. Z ničeho nic se totiž na ně vyřítil Peugeot, za jehož volantem seděl muž, kterému v žilách koloval pervitin, a padala na něj únava. Smrtonosné jízdě nezodpovědného řidiče unikl jen jednaapůlletý chlapec. Jeho o dva roky starší bratr a matka byli na místě mrtví. Šoférův mikrospánek zastavil až náraz do domu. „Život se najednou úplně sesype a začnete nad ním uvažovat úplně jinak. První tři měsíce jsem byl v takovém stavu, že jsem myslel, že si hodím provaz. Ztratil jsem deset kilo, ale naštěstí jsem se musel začít starat o syna. A to mi pomáhalo,” přiblížil svůj úděl Marek. Ten poté skončil se svojí prací a šel na mateřskou dovolenou.

Studenty zajímalo, jestli se nechtěl řidiči pomstít. Mimochodem soud viníkovi nehody udělil maximální pětiletý trest. „I kdyby dostal deset let, tak mi je nikdo nevrátí. Tomu člověku jsem se nikdy nechtěl pomstít, protože to nepokládám za správné. Sami jsme si život nenaděli, tak nemáme ani právo mu jej brát,” řekl Marek. „Obdivuji jej, že se z této situace dokázal dostat. Ani si to nedokážu představit, jak se sám dokázal postarat o sebe a o své dítě,” dodal student Adam Fric.

Další (Ne)zvratné osudy si lze přečíst na www.nezvratneosudy.cz.