To podle jeho slov znamená, že by zde mohlo fungovat deset až dvanáct podniků s podobným zaměřením jako ve stávající průmyslové zóně, například malé firmy z oblasti kovovýroby nebo dřevařství.

Kdy nová zóna vznikne, záleží na dvou okolnostech, těmi jsou peníze a vlastnictví pozemků, kde by měla zóna vyrůst. „V současné době Veselí podalo žádost na ministerstvu průmyslu a obchodu o přidělení dotace na průmyslovou zónu a čekáme na výsledek," sdělil místostarosta.

V souvislosti s parcelami je nutné, aby na ně město mělo vlastnické právo. Nyní je jich část ve vlastnictví Veselí a část je majetek soukromých vlastníků. Dále se musí provést odvodnění, a to nejen nové plochy, ale také stávající oblasti.

V areálu průmyslové zóny vzniknou nádrže, které budou zadržovat dešťovou vodu. „Ta se musí odvádět právě do nich, protože kanalizace nemá dostatečnou kapacitu na vodu z celé průmyslové zóny," vysvětlil předseda komise majetku, výstavby a investic městské rady Jiří Popelka. Plochy, kde budou nádrže, jsou vedené v územním plánu jako orná půda pro zemědělské využití.

Vedení města si od rozšíření průmyslové zóny slibuje snížení nezaměstnanosti. „Tento krok je velmi rozumný. Je tu velká nezaměstnanost a ubývají výrobní kapacity, které dříve zaměstnávaly spoustu lidí," narážel například na Jihomoravské trubkárny a tažírny veselský opoziční zastupitel a bývalý poslanec Ivan Ohlídal. Ty přitom ještě koncem osmdesátých let zaměstnávaly až dvanáct set lidí.

Podle Ohlídala by snížit nezaměstnanost mohlo právě rozšíření průmyslové zóny, kde by přibylo více pracovních možností. „Nové podniky zaměstnají více lidí, což je velmi důležité, protože ve Veselí od roku 1989 ubývá obyvatel," zdůraznil Ohlídal. Dodal, že město nad řekou Moravou mělo tehdy třináct tisíc obyvatel, dnes už ve Veselí bydlí jen málo přes jedenáct tisíc. Vysokoškoláci totiž nemají uplatnění a odchází za prací do větších měst.