Podle odborníků řádí hlavně na Moravě. „Letos nám nezbylo vůbec nic. Přišli jsme až o pět tun durancií,“ prohlásil Radim Sečkař, který pochází z Louky na Horňácku.

Spolu s tchánem obhospodařuje sad s přibližně dvěma sty stromů u Velké nad Veličkou. „Loni to vypadalo, že budeme mít krásnou úrodu. Jenže plody začaly schnout, scvrkávat se, zbyla nám tak třetina,“ uvedl pěstitel.

A letos je to ještě horší. „V srpnu jsem přišel do sadu a uviděl jen modrou zem,“ nastínil Sečkař.

Myslel si, že plody popadaly kvůli suchu. V pecce však našel přibližně pětimilimetrovou bílou larvu, která ji vyžírá zevnitř.

VÍC SE DOČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU SLOVÁCKO

První oblastí, kde se tmavka v České republice v roce 2012 objevila, byly Bílé Karpaty. „Odtud se patrně šíří dále. Až stoprocentní škody máme hlášené například z obcí Vlčnov a Střílky. Letos evidujeme několik případů i kalamitního výskytu na jižní Moravě,“ upozornil Michal Skalský z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech.

Příznaky napadení člověk téměř nepozná. Hmyz se vyvíjí v pecce přes larvu, kuklu až po dospělce, který si vykouše otvor a vyletí. „Samičky kladou vajíčka do jader plůdků asi deset až dvanáct dní po odkvětu,“ upřesnil odborník.

Larvy přečkávají v opadaných plodech. Účinnou ochranou je zbytky ze sadů zlikvidovat. Nejlépe spálit. „Pokud se nechají pod stromy, líhnou se z nich dospělci ještě dvě vegetační sezony. Ochranná opatření by měli aplikovat všichni ohrožení pěstitelé v dané lokalitě,“ uvedl za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Tomáš Růžička.

Jenže ovocnáři toho o tmavce moc nevědí a nepřikládají jí větší význam. Letos je víc potrápily dubnové a květnové mrazy. „Jeden sad slivoní pomrzl, v druhém byla úroda slušná. S tmavkou jsme se zatím nesetkali,“ sdělil ředitel AGRO Stošíkovice na Znojemsku Libor Kahoun.

Ovocnářská unie ČR odhaduje ztráty u modrého ovoce kvůli mrazům asi na čtyřicet procent. „Morava byla poškozená nejvíc,“ dodal předseda Martin Ludvík.