Křest nového jeřábu měl aroma sangrie, lehkého osvěžujícího alkoholického nápoje, kterým připili na službu nového zařízení pozvaní hosté. „Jde o unikátní stacionární jeřáb na vytahování až desetitunových plavidel na souš. Jedná se o jediné zařízení svého druhu na celém Baťově kanále,“ upozornil mluvčí ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Novinka stála jednačtyřicet milionů korun. „Začátkem roku zde byla namontována jedenáct tun těžká ocelová konstrukce přístavního jeřábu. Na dvanáct metrů vysokém sloupu zakotveném řadou šroubů do základu se otáčí rameno s jeřábovou kočkou, která unese až deset tun těžkou loď a vytáhne ji z hladiny Baťova kanálu na břeh nebo naopak,“ upozornil Bukovský s tím, že její využití bude stát zhruba tisíc korun, což je třetinová cena oproti klasickému jeřábu.

Podle ředitele obecně prospěšné společnosti Baťův kanál, Vojtěcha Bártka, stacionární jeřáb kromě velkých osobních lodí, zvedne všechny, které po unikátní moravské plavební cestě plují. „Je to významný přínos, protože si tak provozovatelé plavidel nyní nemusejí objednávat na zajištění složitých manipulací jeřáb, který sem musel přijel,“ uvedl Bártek.

Druhou novinku, tedy motorový člun Hendy, opatřený nájezdovou plošinou, která umožní vjezd až dvou vozíčkářů na palubu, vyzkoušeli v sobotu dvojnásobná paraolympijská vítězka v hodu koulí Eva Kacanu a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením a bývalý poslanec Václav Krása. „Je to trochu zvláštní pocit, ale už jsem si zvykl. Plavba je velice příjemná,“ řekl Krása.

Podobně nadšená byla i světová rekordmanka v hodu koulí Eva Kacanu. „Je to krásný zážitek a plavba po kanále mě nadchla. Už se těším, až budu moci loď i řídit,“ svěřila se svými dojmy Kacanu.

Vlastník nového plavidla je Michal Kalman, který vede několik výzkumných a rozvojových projektů zaměřených na aktivní životní styl. „V minulém roce jsme zaregistrovali zvýšený zájem vozíčkářů o plavbu na Baťově kanále a snažili jsme se vyjít vstříc, ale nalodění vždy doprovázely určité obtíže. Proto jsme se rozhodli, že pořídíme loď přizpůsobenou pro vjezd a výjezd vozíčkářů,“ přiblížil Kalman, který má zkušenosti i z plachetnic, kde působil jako první lodní důstojník.

Hendy, kterou mohou řídit i sami vozíčkáři, vyrobili v Norsku. Plavidlo je šest a půl metru dlouhé, má výtlak tisíc sto kilogramů a kapacitu deset lidí. „Tímto počinem se přístav dostal do mapy České asociace paraplegiků www.vozejkmap.cz,“ podotkl Bukovský.

Jak doplnil Vojtěch Bártek, v současnosti se již všechny osobní lodě musejí stavět jako bezbariérové. „To se týká i velkých lodí, které tady plují, což dokládá, že Baťův kanál je otevřený také vozíčkářům,“ připomněl Bártek.

Přístav Petrov se otevřel v roce 2015 jako moderní rekreační s kapacitou 47 plavidel. Vytvořil tak zázemí pro provoz všech typů lodí, zejména místo pro krátkodobé i dlouhodobé stání plavidel a jejich servis. V přístavu se nachází půjčovny plavidel a kol i plovoucí kavárna. „V blízké době se přístav dočká i čerpací stanice pohonných hmot,“ dodal mluvčí ředitelství vodních cest.