Slovní spojení „Obchodní dům" asi většinou vyvolá představu mnohapatrové budovy s jezdícími schody, výtahy a davy lidí proudícími mezi nablýskanými regály plnými zboží. Prototypem takových domů byla kdysi třeba Bílá labuť nebo z Hodonína bližší Baťův obchodní dům ve Zlíně. Způsob prodeje v obchodních domech byl do Čech importován ze zahraničí. K počátkům vzniku OD uvádí J. Geršlová v publikaci Obchodní domy chrámy konzumu:
„V každém případě je ovšem prvenství v obchodních domech na evropské půdě připisováno Francouzům. Francie se stala svým způsobem „zakladatelskou zemí" a podle jejího příkladu pak vznikaly obchodní domy i jinde. Podle dokladů vznikl v roce 1852 v Paříži, na levém břehu Seiny, obchod s názvem Bon Marché."
Nedlouho po roce 1900 se prodejny s označením Obchodní dům začaly objevovat i v Hodoníně. S přívlastkem obchodní, módní či zasilatelský dům byla spojena jména obchodníků Gustava Sterna, Jana Zachary, Julia Hoitaše, Bernharda Krakauera či Antonína Novotného. Zdejší obchodní domy byly rozlohou přizpůsobeny velikosti města, budovy neměly řadu pater, přesto jejich interiér i exteriér ve své době působil velmi moderně.
Jeden z takových obchodů, který se velkým nápisem „Obchodní dům" pyšnil dokonce i na fasádě, stál těsně nad křižovatkou po pravé straně směrem k nádraží. Patřil Antonínu Novotnému, který zde nabízel široký výběr hlavně látek a bytových doplňků. Novotný nepocházel z Hodonína, narodil se v roce 1888 v Rosovicích na Příbramsku. Vyučil se obchodníkem u svého bratra Václava a později pracoval u svého druhého bratra Františka v Táboře. V roce 1911 přišel do Hodonína jako vedoucí filiálky obchodu svého bratra a o dva roky později, jako pětadvacetiletý, přebral v roce 1913 celý hodonínský obchod na své jméno
Počátek I. světové války v roce 1914 a období následující přinesly firmě pana Novotného velké potíže, ze kterých se jí za pomoci místní filiálky České průmyslové banky podařilo dostat. Antonín Novotný jako úspěšný obchodník začal být v Hodoníně považován nejen za odborníka v oboru textilu, ale zastával i řadu jiných významných funkcí. V roce 1919 byl zvolen předsedou hodonínského obchodního grémia, předsedal místnímu významnému finančnímu ústavu, Živnostenské záložně. Byl členem výboru Ústředního svazu záložen v Brně, členem výboru Zemského svazu obchodních grémií a členem výboru Obchodnické jednoty v Brně. Za živnostenskou stranou byl Antonín Novotný zvolen do obecního zastupitelstva a do městské rady a jedno volební období zastával i funkci náměstka starosty.
Původní obchod, ve kterém Novotný v Hodoníně začínal, měl pronajatý vedle bývalé Adlerovy kavárny (později Slavia) v domech č. 8 a č. 10 Hessovy třídy (od roku 1919 do roku 1942 se tak jmenovala nynější Národní třída od Masarykova náměstí po křižovatku). Když zdejší prostory přestaly stačit, otevřel Novotný v roce 1931 nový obchod v moderních místnostech naproti bývalého okresního úřadu. Od roku 1940 přibral do firmy i syna Jana, který v té době absolvoval textilní průmyslovku a firma dostala název „A. Novotný & syn".
Novotný byl ve své době velmi úspěšný obchodník, s odstupem doby však na nás už asi trochu pateticky působí text o jeho firmě v knize Hodonín město a okres z roku 1935: „Prodejem všeho druhu textilního a galanterního zboží, prádla a zejména svojí specialitou dámské a pánské oděvní služby stoji v čele obchodnímu podnikáni v Hodoníně a dík odbornému, solidnímu a cílevědomému vedeni svého budovatele kráčí vstříc svému dalšímu rozvoji."
ANTONÍN KUČERA