Jednou z těch posledních, která se rozhodla obecní sbírku krojů vytvořit, je obec Tvarožná Lhota. „Kroje jsme již začali sbírat od místních, kteří je nepotřebují či nepoužívají a zbytečně jim leží doma. O víkendu navíc budeme mít hodovou sbírku, jejíž výtěžek věnujeme na dokoupení potřebných věcí. Místním chceme dát možnost vypůjčit si chybějící krojové součásti," uvedla starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová s tím, že pokud se časem objeví i vhodná dotace na pořízení zcela nových krojů, obec nebude váhat a o peníze bude usilovat.

Krojové součásti, které obec od lidí získá, budou zatím uložené u Marie Hrabáčkové, jejíž rodina se dlouhá léta věnovala vyšívání krojů.

Čtyřikrát až pětkrát do roka pak používá nově ušité obecní kroje Blatnička. Před lety se jí podařilo díky družbě s rakouskou obcí Falkenstein získat peníze na materiál. Kroje pak ušila společnost Tradice Slovácka, která se na výrobu krojů zaměřuje a sídlí přímo v Blatničce.

Současné kroje z Tvarožné Lhoty.„Díky dotaci vzniklo šest párů kompletně ušitých krojů pro chasu. Pořídili jsme je jak kvůli letošnímu výročí šesti set let založení obce, tak i proto, abychom mohli Blatničku reprezentovat na různých akcích. Máme sice zájemce z řad chasy, kteří by rádi na akcích vystupovali, bohužel jsou pro ně ale kroje velmi drahé. Navíc v obci kroje šijeme, takže je chceme propagovat," odůvodnila pořízení starostka Blatničky Jarmila Hrušková.

Obec se v krojích prezentuje například v Uherském Hradišti na Slováckých slavnostech vína, ale i při pouti na Svatý Antonínek či při návštěvě rakouské spřátelené obce Falkenstein.

Obce ale nejsou jediným zákazníkem výrobců krojů. Podle ředitelky Tradic Slovácka Jany Smutné firma 
v posledních třech letech šila kroje i pro některé folklorní soubory z Hodonínska.

„Přes Místní akční skupinu Strážnicko se podařilo získat dotaci na ušití krojů například souboru Danaj ze Strážnice či vnorovskému Spinku. Šili jsme ale i souboru ze Sudoměřic či z Hroznové Lhoty," sdělila Smutná. Některé ze souborů již sice kroje mají, díky různým dotacím si ale chtějí jejich škálu rozšířit, jako je to v případě Mužského pěveckého sboru z Rohatce. Jeho členové měli doposud pouze pracovní kroj, díky dotaci si teď mohou pořídit i kroje slavnostní.

Nejčastějším důvodem, proč si obce či soubory nechávají kroje zhotovit, je podle Smutné to, že chtějí zachovat původní vzory i kroje. Cena těch svátečních se pohybuje od dvaceti tisíc korun nahoru.

„Vždy ale záleží na tom, 
o jaký kroj jde. Pokud je víc zdobený a je potřeba na něm udělat víc ručních než strojových prací, je samozřejmě dražší. Totéž platí o časové náročnosti. Jednodušší kroj zabere řádově několik dní, pokud se ale vyšívá ručně, trvá jeho výroba i několik měsíců," vysvětlila Smutná.