Stavbu sběrného dvora za miliony korun plánují Milotice. Stejný záměr mají i Šardice. „Výběrové řízení se už uskutečnilo a na celý projekt získáme dotaci ve výši šesti milionů korun," informovala starostka Šardic Blažena Galiová.Vedení obce doufá, že sběrný dvůr otevře už v tomto roce. „Začít se má už začátkem března. Doba, do které může stavba trvat, je až do dubna příštího roku, doufáme však, že dvůr otevřeme ještě letos," upřesnila Galiová.

Doposud mají lidé v Šardicích možnost využití sběrného místa. K dispozici však mají pouze dva kontejnery. „Tam lidé mohou vynášet suť a odpad, který nepatří do popelnic, například matrace. 
K tomu se snažíme svážet starou elektroniku i větve," sdělila Galiová.

V Miloticích se na výběrové řízení teprve chystají. „Čekáme na podpis ze Státního fondu životního prostředí kvůli dotacím. Teprve potom se uskuteční výběrové řízení. Hlavní těžiště stavby je pak 
v plánu na příští rok," řekl starosta Milotic Josef Levek.

Ten předpokládá, že nový sběrný dvůr otevřou příští léto. Podle vznikne jedna budova, několik přístřešků a především zpevněná plocha, kde dvůr vznikne

Plány má obec už několik let. Čekala však na dotace. „Sběrný dvůr tady chybí, takže lidé musí jezdit do Hodonína či do Kyjova. Nebo u nás vznikají černé skládky. Lidé proto sběrný dvůr využijí," je přesvědčený Levek. S úsporou pro obec zatím nepočítá. „Stavba je velmi nákladná. A i když něco platíme Kyjovu za to, že naši občané vyváží odpad tam, není to o úspoře. Jde o zkvalitnění služeb a také prospěch pro životní prostředí," dodal milotický starosta.

Přes rok využívají služby sběrného dvora i v Rohatci, kde za něj zaplatili přes šestnáct milionů korun. „Funguje u nás systém zpětného odběru a přímo na některé materiály máme uzavřené smlouvy s firmami, které si je odvážejí. Takže naše úspora za rok je v řádu deseti tisíců korun," uvedl starosta Rohatce Miroslav Králík.

Sběrný dvůr vítají také obyvatelé obce. „Osobně ho nevyužívám, ale myslím, že řada lidí ano. A je to určitě dobrá věc, jak pro obec, tak pro ekologii," svěřila se se svým názorem Romana Pospíchalová z Rohatce.

Místo, kam vyvážet odpad, mají nově i v Sudoměřicích. Tam stojí sběrný dvůr od loňského ledna. „Lidé ho využívají a chválí. Otevřený je ve středu a v sobotu dopoledne," řekl starosta Sudoměřic Stanislav Tomšej. Celkové Sudoměřické stál necelých osm milionů. Jako hlavní výhodu třídění odpadu nevidí starosta finanční úsporu, ale to, že nyní už nejsou kolem cest vidět černé skládky.

Před začátkem stavby se v Sudoměřicích setkali s menšími problémy. Šlo zejména o lidi, kteří mají v blízkosti dvora dům. „Lidé to berou jako skládku, se kterou je spojený nepořádek. Je tam ovšem pořádek a čisto, plné kontejnery ihned vyvážíme. Takže i ti, co předtím nesouhlasili, si teď sběrný dvůr chválí," zhodnotil Tomšej.

Právě kvůli stížnostem sudoměřických obyvatel byly náklady na stavbu dvora nakonec ještě vyšší. Obec totiž musela dostavět protihlukovou­ stěnu.

Sběrný dvůr funguje už víc než rok také ve Vacenovicích. „Náklady na stavbu byly velké, takže úspory zatím nepociťujeme. Občané se však učí třídit, takže myslím, že do budoucna to bude výhodnější," nechala se slyšet starostka Vacenovic Jana Bačíková.

Velkou výhodu vidí i v tom, že se ztratily černé skládky, které dříve vznikaly v lese. Pochvaluje si také, že se do sběrného dvora sváží i bioodpad, který byl dříve součástí komunálního odpadu. „Teď už naši obyvatelé chápou, že když odvezou bioodpad na dvůr, tak za svoz komunálního odpadu ušetříme," podotkla Bačíková.

Stavbu dvora řešili v obci už dlouho. Podle starostky to nastartoval trend, kdy okolní obce začaly se stavbou dvorů. „Ovšem, lidem se to líbí, dvůr využívají a jsou spokojeni." 
I tady se pořízení třídírny odpadů stálo několik milionů korun, přesně osm milionů, přičemž Vacenovice z toho zaplatili jen deset procent. Na zbylou část získaly dotaci.

MICHAELA MUNZAROVÁ