Nejen to odhalil záchranný archeologický výzkum, který předcházel přestavbě křižovatky na Tasov, Kozojídky a také dolů směrem k radnici obce s dvanácti sty obyvateli. Archeologové tady před stavbaři prozkoumávali terén jak loni, tak pod druhou polovinou silnice letos na jaře.
„Podařilo se objevit další sídlištní objekty z vrcholného a pozdního středověku až raného novověku, z nichž některé jasně navazovaly na jámy nalezené v minulém roce,“ informoval tento týden vedoucí archeologického oddělení Masarykova muzea Jaromír Šmerda.
play_fill
Ke třem kruhovým dočervena propáleným pecím z loňska přibyly dvě nové podobného typu. „Navíc se podařilo zjistit, že ještě další dvě nalezené rozsáhlejší pece přímo souvisí s podlouhlými sídlištními jámami zdokumentovanými již v rámci první poloviny silnice,“ uvedl archeolog. Podle něj jde o obslužné předpecní jámy. Z těch lidé přikládali dřevo nebo sem odkládali připravované potraviny.
Zároveň se tady při výzkumu podařilo zjistit, že samotné kopulovité pece byly několikrát opravované. A jaké pokrmy tady předchůdci dnešních Lhoťanů připravovali? „Lze počítat s pečením chleba nebo placek či ohřevem jídla v keramických hrncích nebo v typických trojnohých rendlících opatřených oranžovou nebo zelenou glazurou,“ popisoval Šmerda.
Už při loňském výzkumu pracovníci muzea datovali objevené zahloubené sídlištní objekty do vrcholného středověku až raného novověku. V jamách našli zlomky keramiky typické tvarem i výzdobou pro období třináctého až patnáctého století. Letošní dubnové laboratorní ošetření potvrdilo, že i nově prozkoumaná část sídliště patří do stejného období.
close
info
Zdroj: se svolením Jaromíra Šmerdy
zoom_in
Letošní záchranný archeologický výzkum v Hroznové Lhotě.
„K obligátním keramickým fragmentům však přibylo mnohem více zlomků tabulkového skla, a podařilo se objevit i části kruhových okenních terčíků. V tomto případě je zřejmé, že musely pocházet z významnější stavby. Spekulovat bychom mohli o starším předchůdci kostela svatého Jana Křtitele vystavěného podle písemných zmínek až v roce 1654,“ upozornil Šmerda.
Stejný rok uvádí na svém webu i tamní římsko-katolická farnost. „Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven v roce 1654. Nechal jej postavit majitel ostrožského panství, Gundakar z Lichtenštejna z materiálu získaného z kostelíka jednoty bratrské v Tasově,“ stojí na webu farnosti Hroznová Lhota.
Ze sousedního Tasova pak pocházely i zvony, jejichž zvuk mohli slyšet věřící u svatého Jana Křtitele předtím, než je v roce 1807 zničil požár.
Archeolog Šmerda zároveň připomíná i to, že prameny hovoří také o předchozí existenci „pikartského“ kostela v Hroznové Lhotě, tedy o svatostánku stoupenců některého z dřívějších proudů reformace.
„Z neustálých sporů s veselským farářem a z toho, že ve Lhotě na konci 16. století stával pikardský kostelík a ve vedlejším Tasově bratrský kostel Svatého Václava, lze vyvodit, že Lhota a okolí byly silně ovlivněny církevní reformací a část obyvatel byla nekatolíky,“ napsal do knihy o historii Hroznového Lhoty Marek Junek.
Je tedy možné, že se letos na jaře archeologové dostali k místu, kde stával dřívější kostel, a kam před pěti sty lety přicházeli k bohoslužbám tehdejší nekatolíci.
play_fill
Krom toho pracovníci muzea zdokumentovali na silnici přibližně kolmý průběh příkopovitého útvaru širšího více než dva metry. Jeho dno bylo zhruba půldruhého metru pod dnešním povrchem.
„Speciálně jsou vyhloubeny jeho boční stěny, neboť ta severní šikmá a téměř pozvolná se zřetelně odlišuje od stupňovitě utvářené jižní. Sloužil nejspíše jako obranné ohrazení tehdejší vesnice a pokračuje pravděpodobně na obě strany i pod současnou zástavbu rodinných domů,“ nastínil archeolog.
Podle předchozích zpráv bylo možné, že záchranný výzkum narazí také na pozůstatky germánského osídlení z doby římské, tedy do období prvních století našeho letopočtu. To se ale zatím v této části obce nepodařilo potvrdit. „Zdá se, že se nacházelo blíže zdejšímu rameni říčky Veličky v centru obce, dnes již ukrytému v potrubí, a podle povrchových sběrů také v extravilánu,“ dodal Šmerda.
VIDĚLI JSTE? Rohatec obnovuje staleté rameno Moravy, chystá tůně poslední záchrany
