Po třech letech vypadá lokalita Moravské Sahary klidně. Až na bzučení chrousta maďalového, který hatí obnovu porostu. Přemnožený brouk dělá lesníkům řádné vrásky na čele.

Ti v roce 2013 vysadili nové stromy v lokalitě Bzence, Strážnice a Ratíškovic. „Podařilo se nám zalesnit pětačtyřicet hektarů. Nejčastěji borovicí lesní, dubem zimním, lípou srdčitou a bukem lesním. Celkové náklady prozatím dosáhly téměř ke čtyřem milionům korun," popsala tehdejší práce mluvčí Lesů České republiky (LČR) Eva Jouklová.

Ponravy chrousta zničily pětasedmdesát procent z původní výsadby. Loni proto museli lesníci vysazovat stromy znovu. „Momentálně je zalesněná celá plocha zničená požárem," uvedl Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody LČR. Nejenom on a jeho kolegové s napětím očekávají, zda nová generace přemnoženého chrousta bude klást larvy do požářiště.

Mohutný požár se rozšířil na sto pětašedesát hektarů porostu. A vyžádal si obrovské výdaje. „Oheň způsobil škodu za sedmadvacet milionů korun. Dalších šestnáct stálo uhašení plamenů," informovala Jouklová. Upozornila zároveň na další následné ztráty. Bylo totiž nutné odtěžit čtyřiadvacet tisíc kubíků dřeva.

Na ohnivé peklo zavzpomínal jeden z dobrovolných hasičů, který s ním bojoval a snažil se o záchranu lesa. „Byl to obrovský požár. S kolegy jsme zasahovali dva dny přímo na místě a další den jsme vypomáhali na letišti v Kyjově, kde jsme plnili letadla," připomněl si Miroslav Foltýn ze Sboru dobrovolných hasičů Ratíškovice.

Podle něj si při záchranných pracích všichni sáhli až na dno svých sil. „Akce byla opravdu hodně fyzicky náročná. Velké horko v kombinaci s pískem nás hodně vyčerpávalo," přiblížil okamžiky Foltýn.

Na hašení spolu s dalšími stovkami kolegů z České i Slovenské republiky používal vodu a speciální pěnu na dohašování. V některých chvílích se dokonce obával i o svůj život. „Člověk nikdy neví, jak se vítr otočí. Mohli jsme se dostat do pasti," nastínil hasič z Ratíškovic.

Na spáleniště záhy poté, co uhasl poslední plamen, nenastoupili jen lesníci. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně tam zkoumají, jaký vliv měl požár na zvířata, která tam žijí. Výzkum mají dokončit do roku 2016. „Porovnáváme život fauny na vyhořelé a zachované ploše. Zjistili jsme, že druhy, které mají rády sucho, se dostaly na spálené plochy. Vlhkomilné druhy naproti tomu převažují v původních porostech," prozradil profesor Emanuel Kula z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity.

Lesní porost Doubrava, přezdívaný Moravská Sahara, byl podle historických pramenů tvořený dubovými lesy. Na začátku 19. století zůstaly po osídlování a mýcení pouze jednotlivé stromy a velké plochy bez porostu. „Větrné bouře tak uváděly do pohybu obnažené písky, které postupně pokrývaly okolní zemědělské pozemky," řekla Jouklová. Na znovuzalesnění území borovicemi má velký podíl lesmistr Jan Bedřich Bechtel, který působil ve Bzenci do roku 1865.