Kliknutím zvětšíte„Mohou tam lehce vyjet cyklisté i vozíčkáři či rodiče s kočárky,“ říká v rozhovoru Pavel Čejka. Ten je bzeneckým starostou už téměř dvě desetiletí.
Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.
Zhruba před třemi lety jste oficiálně otevřeli obnovenou kapli. Ta se postupně stala magnetem pro návštěvníky města a dokonce i pro mladé páry ze širokého okolí, které tady vstupují do manželství. Můžete stručně přiblížil obnovu?
Původní kapli den před osvobozením Bzence Němci vyhodili do povětří. Dvaasedmdesát let torzo jen chátralo. Myslím, že bylo správné rozhodnutí zastupitelstva pustit se do obnovy. Nyní nám dělá kaple svatého Floriána a Šebestiána neskutečnou radost. Jde o repliku kaple z roku 1703. Oproti té původní je o metr a půl navýšená. Vybudovali jsme přístup až do věže, protože jsme počítali s vyhlídkou. Navíc má i více oken, takže je prosvětlenější. Dnes sem přijíždí i zájezdy, provádíme také prohlídky, kdy se návštěvníci dozví o historii našeho města i kaple. Stojí na kopci, na Starém hradě, takže vypadá s pohledem od široka moc pěkně. Navíc jsme se dohodli se Zámeckým vinařstvím Bzenec na úpravách svahu a na tom, že tady vysází vinice. Právě mezi nimi vede po schodech i nejkratší cesta ke kapli.
Výsadba révy je zde i návratem do minulosti…
Vinice tady byly historicky. Letos poprvé jsme měli možnost okoštovat i víno odsud, které ve vinařství nazvali Starák, v němž je Ryzlink rýnský, Rulandské bílé i šedé a Chardonnay. Na kopci jsou lavičky a monitorovací systém. Jde o multifunkční kapli s možností využití pro koncerty, přednášky a výstavy. Jsou tam jen občanské svatební obřady, církevní bývají v kostele. I tak je v kapli svateb poměrně hodně. Navíc jsme tam už v roce 2018 přivedli zpevněnou cestu z ulice Vinařů. Od minulého týdne je tam i nová asfaltová cesta s odstavným prostorem pro auta i autobusy. Nyní tam mohou lehce vyjet cyklisté i vozíčkáři či rodiče s kočárky. Abychom měli areál zcela dokompletovaný, tak máme připravenou plochu na vytvoření amfiteátru, kde by bylo posezení pro zhruba pět set lidí. Pódium má být ze dřeva, aby odpovídalo přírodnímu duchu. Tento přírodní areál by měl sloužit od jara do podzimu s tím, že by tady bylo promítat letního kina.
Z návrší je vidět čtyřiapůltisícové město jako na dlani, a to i včetně školských budov. Právě pestrým školstvím je Bzenec mezi městy své velikosti poměrně výjimečný. Je to tak?
Jednu dobu u nás bylo zhruba tisíc šest set žáků a studentů. Říká se, že jsme byli městem vína, ovoce a zeleniny. Posledních desetiletí jsme i městem škol. Naše základní školství je v moderních, nových budovách a dochází k nám i zhruba devadesát dětí z okolních obcí. V mateřských školách máme dohromady kolem 160 dětí a v základní škole zhruba 430 žáků.
A střední školství…
Pamatuju si samozřejmě ta tučná léta, kdy jsme tady měly střední průmyslovou školu konzervárenskou, střední průmyslovou školu potravinářskou, střední průmyslovou školu zemědělskou a střední odbornou školu lesnickou na Přívoze. Došlo pak ale ke sloučení škol. Dnes je to střední odborná škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví. Zvláště obor cukrář nám dělá velkou radost, bzenecké cukrářky sbírají úspěchy nejen v naší republice, ale i v zahraničí. Naši kuchaři jsou také výborní, obsluhovali i na Pražském hradě a také připravovali pokrmy pro zahraniční delegace. Je vidět, že pedagogický sbor se svými studenty pracuje velmi dobře.
V areálu základní školy je i krytý bazén. Bzenec je tak jednou ze tří obcí v okrese, kde je krytý bazén. Jak se ho daří udržet?
Přes týden má využití pro školy z celého regionu. Žáci se sem jezdí učit plavat. V odpoledních hodinách, tři dny v týdnu, včetně soboty, jej pak mohou využít další zájemci. Město samozřejmě provoz dotuje. Je to i jakási daň za to, že u nás není koupaliště. Ty jsou ale v blízkém okolí, ve Vracově, Moravském Písku, Těmicích, Strážnici, Veselí nad Moravou a přírodní koupání v Ostrožské Nové Vsi. Z pohledu vytížení a využití a také tomu, že jsou všechna koupaliště ztrátová, tak jsme viděli, že dotování krytého bazénu má svůj význam. Využívají jej také senioři, kteří tak nemusejí dojíždět daleko.
Nedaleko od něj by ještě mohla vzniknout sportovní hala. Najdou se na ni peníze poté, co lidé v referendu dávají přednost obnově zámku?
To je jedna z věcí, která mě moc mrzí. Řadu let mě sportovci atakovali s tím, že hlavně mládež nemá v zimě kde sportovat. Ze sedmi tělocvičen ve městě není jediná, v nímž by se mohly hrát soutěžní utkání. Naši sportovci si tak musejí pronajímat haly jinde. Z tohoto pohledu jsme v roce 2015 jako zastupitelstvo přijali jakousi koncepci, že postavíme ve Bzenci multifunkční sportovní halu. Vytypovali jsme na to prostor v kasárnách mezi bowlingem a školou. Naše představa byla, že nepůjde o železnou stavbu, ale že to bude stavba částečně zděná a zbytek bude ve dřevě. Má jít multifunkční sportovní halu, která bude sloužit od tenisu, košíkové, házené, florbalu, a po badminton a také dalším sportům. Jelikož se sport dělá pro diváky, tak tam mají být tribuny a také kvalitní zázemí s dostatečným počtem šaten. Jelikož se posledních letech zvyšovaly ceny, tak projekt přesáhl sto milionů korun. S tím jsem nemohli souhlasit, tak jsme řekli, že je třeba ho přepracovat. Po přepracování jsme podali žádost o dotaci na Národní sportovní agenturu. K podpoře se připojili fotbalisté, tenisté i další sportovci a dokonce sokoli. Halu by využívaly všechny školy. V únoru jsme žádost podali. Nový šéf agentury ale v srpnu zrušil obecně všechna výběrová řízení. Vyhlásil nová pravidla, takže žádosti měly být podané do 30. září. Vzhledem k tomu, že u nás vznikla kolize ohledně zámku, tak jsme žádost v této fázi podat nemohli.
Zatím ale zastupitelstvo říká, že nebudeme sportovní halu rušit z naší vize. Pokud bude příležitost v dalším období, tak žádost podáme. Je možnost dostat dotace až čtyřicet milionů korun dotace. Projektovaná cena je na 95 milionů korun. Kdybychom halu postavili, tak by sloužila celému regionu.
Od severu se ke Bzenci pomalu přibližuje dálnice D55. Postupná výstavba ale pro vaše město bude znamenat i řadu komplikací. Jak je řešíte?
Přišel jsem na radnici v březnu 1990 a už od počátku devadesátých let se diskutovalo o vzniku rychlostní komunikace R55, tehdy měla mít jen dva jízdní pruhy. Vzhledem k rostoucí hustotě dopravy se převedla na dálniční tah se čtyřmi jízdními pruhy. Už když dávalo naše město první vyjádření k tomu, že pomůže okolním obcím, přes které povede D55, tak jsme požadovali splnění také našich požadavků. Záměrem bylo, aby se okolní úseky stavěly jako jeden celek. Tedy aby dálnice neskončila ve Bzenci. Ochranáři mají dvacet let proti úseku Doubravou vážné výhrady. Kvůli chráněným ptákům a dalším se navrhují opatření, která jsou nesmyslně drahá, přitom vedle vede železniční trať více než sto let, ptáci a hmyz žijí vedle ní. Chtěli jsme, aby dálnice vedla souběžně se železnicí. Trvali jsme na tom, že trasa za Bzencem musí být vedena na pilotech místo původně plánovaného valu. Ten by nás totiž od východu uzavřel. Také jsme měli požadavek, že nesmíme ztratit ani hektar lesa. Ředitelství silnic a dálnic nám vyšlo vstříc, sehnalo nám pozemek. Už se uskutečnilo i výběrové řízení na výsadbu. Je i zasazeno. Než by se dálnice postavila, tak dostaneme les. Nyní je ale situace komplikovanější v tom, že se výstavba zasekne na úseku číslo 9.
Co s tím?
Máme zájem na tom, aby na ni navazoval úsek 10/1, který by umožnil přemostění silnice I/54, železnice i Syrovínky, kde by byla dálnice svedena na silnici na Strážnici. Část dopravy by se měla odklonit i na Veselí. Samozřejmě část bude ale směřovat na Bzenec, Vracov, Vacenovice, Ratíškovice a k Hodonínu, aby se opět napojila na pětapadesátku. Jednáme dál s Ředitelstvím na kompenzacích a úpravách. Jedna z nich by byla u kasáren, kde má už teď kamionová doprava u odbočky na Strážnici neskutečný problém se v krátkém oblouku vytočit. Pokud se tam hustota ještě zvýší, tak se tam provoz zasekne. Máme z toho velkém obavy, zvláště když vidíme, že u Moravského Písku je pro dálnici už odebraná zemina. Skutečně se tak může dálnice v roce 2025 dostat až do Bzence, kde mohou vzniknout neskutečné problémy.
Po té, co tornádo smetlo v Hodoníně tamní psí útulek, tak jediný v celém okrese jen nyní ve Bzenci. Jak funguje spolupráce s místním sdružením Ligy na ochranu zvířat?
Radka Hájková jej vede už řadu let. Nejdřív útulek fungoval tady ve dvoře za radnicí i pro kočky, pak v kasárnách, kde byl ale pořád blízko obytné zástavby. Následně jsme se domluvili na využití městského pozemku u jezdeckých stájí blízko lesa. Prostor jsme nejdříve pořádně oplotili a upravili terénní plochy. Jako město jsme do toho vložili více než 750 tisíc korun. Část peněz získávala Liga na ochranu zvířat od drobných sponzorů, aby mohla vybudovat kotce. Město je navíc podporuje dotačně tak jako i jiné naše spolky. Za jejich činnost jim moc děkuju.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
