„Je to tady více domácké. Všichni se navzájem známe. Myslím, že i příchozí z okolních obcí se cítí jako doma,“ vystihla náladu akce starostka Ždánic Iva Stafová. Stejně jako její kolegové, přišla v kroji, což se na Májové veselici bere u hlavního představitele obce už jako samozřejmost. Jak dodala, na poslední chvíli jí to museli místní oznámit, jelikož je ve funkci starostky prvním rokem, takže s tím nepočítala. Nakonec ale přišla připravená.

To se ovšem nepodařilo dalšímu z nováčků ve starostovském křesle Václavu Tvrdému z Lovčic. Než se ale dostal v rámci programu na podium, podařilo se mu to ve spolupráci se spoluobčany i známými ze Ždánic napravit alespoň od pasu nahoru. „Příště už si samozřejmě vezmu kompletní kroj,“ poučil se lovčický starosta.

Spolupráce a kamarádské vztahy ale byly vidět na každém kroku. Při tradičním stavění máje byli v sestavě mužů vidět zástupci všech zúčastněných obcí. Zbytek krojovaných pak dotvářel atmosféru zpěvem. Jednotlivé sbory stály okolo pracující skupiny a střídaly se ve zpěvu. Mnohdy jednotlivci přecházeli a přidávali se ke sboru ze sousední vesnice.

Jak ale uvedl otec myšlenky pořádání tohoto festivalu Viktor Kuřímský, pořád je co zlepšovat. „Jenom při prvním ročníku jsme měli v programu vystoupení chrámového sboru v kostele. Letos se to stejně jako posledně nepovedlo, což je ohromná škoda, protože i dění kolem víry a kostela patří k tradicím a národopisu,“ posteskl si Kuřímský.

Už v roce 2007, kdy byl první ročník tohoto bienále, sliboval prezentace řemeslníků. Také to se zatím nepodařilo. Rád by také přesvědčil jednotlivé obce regionu, aby při veselici měly vždy na místě svůj stánek, ve kterém by se prezentovaly. Jako první to letos učinily Lovčice. Podařilo se ale dát dohromady speciální výstavu o hodech, která alespoň prezentuje vesnice v této oblasti. Popisuje a ve fotografiích dokládá hodové zvyklosti všech patnácti obcí, které patří do národopisné oblasti Ždánicka.

„Co se také daří, je zvyšující se počet účastnících se vesnic. Začínali jsme na sedmi, teď to bylo jedenáct. Už chybí jen ty dědiny, kde folklor vlastně ani není. Takové by se ale příště právě mohly prezentovat jinými svými zajímavostmi,“ plánuje Kuřímský. Rád by totiž, aby bylo na festivalu zastoupený kompletně celý region, aby každý z jeho obyvatel měl důvod přijít a tím získat možnost splnit hlavní cíl festivalu- sejít se s přáteli z okolí.