Před kostelem je na podstavcích položená zvěř. Je mezi nimi barevný bažant, kačer, zajíc i srnec. Největší obdiv však sklízí vyvržený jelen. „Běžte se k němu postavit," vybízí dívenku a chlapce otec a vzápětí mačká spoušť fotoaparátu.

Někteří lidé zvědavě nakukují do vyzdobeného kostela a vybírají si místo k sezení. Jiní obcházejí stánky s mysliveckým zbožím. „Prodáváme hlavně svetry, vesty, čepice, rukavice, kukly nebo šály. Máme ale i trička a polokošile," vyjmenovává Marie Hlobilková. Zastupuje firmu z Bystřice pod Hostýnem, která se zabývá pletařskou výrobou. Lidé se míjejí i v prostorách kulturního domu. Prohlížejí si dalekohledy, brousky, ale i kalendáře nebo několik obrazů s loveckou tématikou Václava Nasvětila. Mistr je na místě také.

Blíží se desátá hodina a Jan Škopík, který za celou akcí stojí, rozdává poslední pokyny. „Pojďme se seřadit do průvodu. První půjdou ministranti za nimi se seřadíme a půjdeme až ke kostelu. Tam se přidají jelenonoši, musíme vzít i ostatní obětní dary," znějí instrukce.

Kdo čeká čistě mužský průvod, plete se. Mezi prvními do kostela vchází i Gabriela Karásková z Brna. V doprovodu čtyř kolegů z Řádu svatého Huberta usedá v zeleném plášti s límcem z lišky do předních lavic.

Něžná zelená

Aktivní myslivkyní je více než patnáct let. K myslivosti ji však už v dětství přivedl otec. „V Louce jsem letos potřetí. Líbí se mi, že se zde udržují tradice, je zde ohromná společnost myslivců a je krásné, že se zde lidé dovedou sejít a zorganizovat takovou událost," říká jedna ze zástupkyň něžného pohlaví.

Myslivci však nejsou pouze v zeleném. V černých pláštích sedí v lavicích Černí myslivci Pobeskydští. Do Louky letos přijeli prvně. V modrém zase spěchají na mši zástupci Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Koumbana.

Všichni společně poslouchají kázání faráře lipovské farnosti Petra Wnuka.

Při mši vypráví dva příběhy, které se týkají protikladů ze zvířecí říše. „Bratři a sestry, nebojme se, pokud jde o naše vlastní dobro a potěšení, být beránky, tam klidně, ať jdeme na porážku. Ale tam, kde máme hájit čest a slovo Boží, tam buďme jako lvi. Zároveň však buďme opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice," zní při mši slova faráře. Jeho výrazný hlas chvílemi protínají kromě zpěvu farníků i písně trubačů. A z oken do kostela proniká záře slunce. Zpoza mraků vyšlo v momentě, kdy myslivci vstoupili do kostela.