Pravěký hřbitov se nacházel v trati Mutěnická louka. „Navzdory torzovitému zachování většiny kosterních pozůstatků vlivem nepříznivých přírodních podmínek bylo možné rozpoznat, že mrtví byli ukládáni ve skrčené poloze odlišně podle pohlaví, kdy muži leželi na levém a ženy na pravém boku,“ upozornil archeolog Ivan Čižmář, který s kolegy pokrývá záchrannými výzkumy úseky trasy plynovodu právě mezi Mutěnicemi a Jestřabicemi nedaleko Kyjova. Kromě toho, že mrví leželi na boku, tak jejich tváře směřovaly k vycházejícímu slunci.

Zmínění zemřelí byli podle archeologa na cestu do záhrobí zpravidla vybaveni keramickými nádobami. „Mezi nimi převažovaly různé tvary džbánků, hrníčků, charakteristických bohatě zdobených pohárů ve tvaru obráceného zvonu, mís či hrnců. Část z nich mohla původně obsahovat potravinové milodary,“ přiblížil Čižmář.

O necelých sto metrů dál se navíc rozkládalo sídliště lidí z velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí z mladší doby bronzové. Kromě kůlových jam či rozsáhlé jámy pro odebírání hlíny tam archeologové odkryli především relativně mělké zásobní jámy. „Některé vydaly větší množství materiálu v podobě rozbitých keramických nádob,“ doplnil badatel.