Pumy z amerických bombardérů přinesly smrt starým, mladým i těm, kdo byli na světě teprve chvíli. Jak napsal hodonínský kronikář Vladimír Novák, město zažilo den hrůzy. Z nebe spadlo 451 bomb o váze 125 a 250 kilogramů, z toho sto časovaných. „Účinky byly děsné. Celá nová severní polovina města u nádraží a podél severní dráhy byla těžce postižena,“ připomněl tehdejší kronikář.

Krátce po pondělním poledni za pouhých sedm minut přišlo o život 179 lidí. Nejmladší oběti bylo teprve několik hodin. „Z celkového počtu 2565 domů bylo poškozeno 1035 a 103 budovy byly úplně zničené,“ přiblížila následky historička a ředitelka Státního okresního archivu v Hodoníně Galina Rucká.

Bez střechy nad hlavou zůstalo tři tisíce lidí. Kromě mrtvých si nálet vyžádal víc než tři sta zraněných, z toho osmasedmdesát těžce a 241 lehce.

Do toho ještě ve městě explodovaly časované bomby a další pumy zůstaly nevybuchlé. „Na jejich likvidaci se podílelo dvaadvacet trestanců pod vedením vrchního šikovatele ze speciálního komanda z Ústí nad Labem,“ upřesnil Antonín Kučera. Díky němu je nyní v Hodoníně k vidění výstava fotografií Tragické smutné pondělí před 75 lety.

Ilustrační snímek. Skauti
Skauti představí nový film. Oslaví jim 100 let svého střediska v Kyjově

Hromadný pohřeb

Obyvatelé města se museli vypořádat také s přerušením dodávek vody, elektřiny či odříznutím od telegrafního spojení. Pět tisíc lidí vyrazilo v pátek odpoledne na hřbitov na hromadný pohřeb obětí. „Obličeje ztrhané hrůzou, začerněné sazemi, dýmem z výbušnin a prachem zbořenišť, některé však čisté a klidné jako v hlubokém snu,“ popisoval oběti před pohřbem kronikář.

Ne všechny jsou však pochované v Hodoníně. To je případ Terezie Opíchalová a jejích tří dětí. Odjely do Hodonína za otcem, který pracoval v tabákové továrně. Domů do Moravské Huzové na Olomoucku se vrátily v rakvích. „Vzpomínám si, jak strašně plakali, že jim válka sebrala tolik členů rodiny,“ přiblížil reakce prarodičů pro Paměť národa Boleslav Fiala.

Den otevřených dveří v základní škole v Hovoranech u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce.
Na balkonu školy v Hovoranech se objevili Havel, Dubček či Kryl

Přitom původní cílem amerických letounů startujících z jižní Itálie byla německá rafinerie ve Slezsku. „Kvůli nepříznivému počasí však objekty čtyři skupiny letounů nezacílily a piloti museli použít předem stanovené alternativní cíle – nádraží Přerov, Baťovy závody ve Zlíně, nádraží v Hodoníně a Břeclavi a brněnské seřazovací nádraží, aby se zbavili zátěže,“ vysvětlila Rucká.

Na jižní Moravě si toto bombardování vyžádalo také smrt 578 lidí v Brně a šedesáti v Břeclavi. Kromě budovy tamního gestapa bomby zasáhly a zničily i kostel svatého Václava. „Obětí v Břeclavi nebylo tolik zejména kvůli umístění nádraží. V Hodoníně totiž na něj navazuje hustá obytná zástavba,“ vysvětlila historička.

20. listopad 1944 na jižní Moravě

Hodonín

Bomb: 451 kusů o váze 125 kg a 250, z toho 100 časovaných
Oběti: mrtvých: 179 (150 Čechů, 2 Slováci, 12 Němců a 15 příslušníků německého vojska),
zraněných: 78 těžce a 241 lehce

Břeclav
Bomb: 248 kusů
Mrtvých: 60

Brno
Bomb: 2 500 kusů o váze 50 až 500 kg, částečně časovaných
Mrtvých: 578