Kromě české a slovenské hymny si Hodonínští na Tomáše Garrigua Masaryka vzpomněli před jeho sochou na náměstí 17. listopadu květinami a smeknutím čepic a dalších pokrývek hlav.

„Když jsem se rozhodl, že musím proti Rakousku něco dělat, neříkal jsem si, že jsem vlastenec a že mi to národ přikazuje. Měl jsem prostě špatné svědomí. Naši lidé jdou na vojnu a do kriminálu a my poslanci sedíme doma. Řekl jsem si, když jsi poslanec, tak něco dělej. Přitom jsem musel počítat s tím, co se může stát mně i mé rodině," citovala slova pozdější hlavy nového státu předsedkyně hodonínské Masarykovy společnosti Irena Chovančíková s tím, že tento postoj je inspirativní i v současnosti.

„Masaryk se tak nechoval jen v mezních situacích, ale i v běžném životě. Je vzorem pro každého občana i naše elity, pro ty politické obvzlášť," dodala předsedkyně.