Zařízení už používají vinaři ve více než devadesáti zemích světa. „Letos nás předběhli Poláci. Loni měli ztrátu kvůli špačkům jednačtyřicet procent na hektar, letos jen dvanáct, což je obrovský rozdíl,“ zmínil Frolich.

Tento plašič je na rozdíl třeba od plynových děl tichý a mohou jej využít i v blízkosti obytných zón.

Zdroj: Youtube

Draví ptáci

Sokolník ve vinohradě.Zdroj: peprconsultingNěkteří vinaři najímají na boj se špačky sokolníka. „Střídá dva sokoly. Když přilétá nebezpečí, tak jej vypustí, což je opravdu účinné,“ přiblížil ředitel vinařství Chateau Bzenec na Hodonínsku Libor Výleta.

Sokol je podle něj pro špačka přirozeným nepřítelem. „Když dravce uvidí, raději sám odletí. Metoda nikoho neruší,“ uvedl.
Na Mikulovsku využívají odlišný způsob ochrany. Umísťují tam akustické soupravy. „Z nich se pravidelně ozývá křik dravců,“ podotkl vinař.

Sokolník Martin Tomešek upozornil, že draví ptáci se objevují ve vinohradech stále častěji. Kromě sokolů hlídají dozrávající hrozny také rarochové či dokonce krahujci. „V zahraničí už je tento způsob ochrany poměrně běžný. Například v Americe používají sokoly pro ostrahu borůvkových keřů, kde dokonce v propracovaných systémech plaší na směny,“ představil zámořskou praxi Tomešek.

Nutné střídání

Zároveň přiblížil náročnost této práce. „Jde o obrovský úvazek zhruba na celý měsíc, a to od pěti ráno do osmi večer. To je náročné pro sokolníka i pro dravé ptáky. Proto se musejí střídat sokoli i lidé,“ vysvětlil sokolník.

Historik a etnograf František Synek zmínil, že ve středověku chránili vinice před škodlivými ptáky hotaři. „Šlo o sezonní práci, která byla ale celodenní. Hotaři procházeli vinohrady, jejich přítomnost u hroznů byla neustálá od rozednění a navíc měli i plašící zařízení nebo předměty, do nichž bouchali. Případně pískali,“ doplnil.

Na nastavování laseru jsem musel na školení, říká Frolich

Nejnovější generaci inteligentních laserových odpuzovačů ptáků představuje automatický plašič špačků, který nyní zkoušejí zástupci společnosti BS vinařské potřeby ve Velkých Bílovicích. „Je to podobné, jako když lidé věší do vinohradů různá cédéčka. Tohle zařízení by mělo mít větší účinek,“ říká Václav Frolich.

Jaké jsou výhody takového plašiče?

Je tichý, nestřílí. Vinaři ho mohou používat i v blízkosti obytných zón, pokud je na vysokém stožáru. Z výšky dokáže pokrývat plochu i dvacet hektarů. Záleží, jak se nastaví.

Jaká je cena tohoto přístroje?

Pohybujeme se řádově od dvou set, dvou set padesáti tisíc. Například plynové dělo vychází kolem deseti tisíc jedno. Zákazník si k němu musí ještě koupit plynovou láhev a děla kontrolovat. Tento plašič postaví na místo a ještě plně naprogramovatelný. Nastaví si hraniční body přes parcelu. Pak ho pustí. Může si nastavit i čas, od kdy do kdy má fungovat. Na noc se potom vypíná. My ho máme nastavené od šesti ráno do půl sedmé večer.

Projevili o plašič už někteří vinaři zájem?

Viděli ho na webu. Nechtěli do toho jít sami, protože je to nákladné a byla s tím spojená spousta věcí, proto oslovili nás.

V čem je náročné provozování laserového plašiče?

Musel jsem si udělat školení na laser přímo u firmy, která ho vyrábí. Nesmím ho nasměrovat na letadla, mířit za horizont, který nevidím, na auto, abych neoslňoval řidiče, případně vlaky. Nesmí mířit ani kolmo na hladinu rybníka, aby se to neodráželo. Je potřeba plašič rozumně nastavovat.

Jak plašič nastavujete?

Přes mobil nebo tablet přes bluetooth. Není potřeba, aby u něj stál člověk každý den, zařízení se samo vypíná a zapíná. Na určité parcely vinaři dříve najímali hlídače, například myslivce, aby vinice ohlídali před špačky. Tento plašič by měl parcelu uhlídat sám.