Vlčí hrdlo. Místo někdejších zaplavovaných luk ve strážnické Doubravě bzeneckého Pomoraví. A také místo, ve kterém došlo v první polovině sedmdesátých let minulého století k tomu, že se louky se vzácnými rostlinami i živočichy rozoraly a začaly se využívat jako pole. Patnáct hektarů těchto bývalých luk se nyní snaží vykoupit Český svaz ochránců přírody, a to v rámci celostátní kampaně Místo pro přírodu. Zatím se podařilo vykoupit jeden a půl hektaru.

„Na tuto lokalitu jsme došli náhodou. Před pár lety jsme měli na starosti i ptačí oblast a začali jsme do tohoto území jezdit. Zaujalo nás na něm to, že i přesto, že je nyní všechno orná půda, je tam stále zbytek meandru, tedy zbytek bývalého toku Moravy,“ vysvětlila Ivana Jongepierová z Českého svazu ochránců přírody.

Jak doplnila, ochranáři se domluvili s vracovským zemědělským podnikem VSV, který měl v té době půdu v pronájmu na tom, že ji zemědělci nebudou orat. Podle agronoma podniku Jaroslava Mikésky nebylo VSV Vracov proti.

„Vlčí hrdlo je složité obdělávat. Je to daleko, navíc se tam nijak nereguluje spodní voda, takže plocha je podmáčená. Poslední dobou jsme tam ani nic nevysazovali,“ uvedl Mikéska.

Ochranáři se rozhodli, že plochu nebudou osazovat a zkusí, aby se přirozenou cestou zatravní sama. „Musím říct, že volba plochu neosévat byla šťastná, protože se původní vegetace rozšířila z okolních hrázek,“ uvedla Jongepierová. Podle ní teď bude podstatné, jestli se Českému svazu ochránců přírody podaří plochy dvakrát do roka pokosit.

Přestože se během letoška podařilo ČSOP vykoupit jeden a půl hektaru, což vyšlo na dvě stě tisíc korun, úspěch je už nyní znatelný. „Už jen tím, že se místo dva roky neorá, vylíhlo se v něm obrovské množství žab. Objevují se tam některé mokřadní druhy kytek, zalítají tam docela zajímaví ptáci. Někteří z nich už na Vlčím hrdle i vyhnízdili,“ poukazuje Jongepierová.

A jaké živočišné druhy mohou lidé pět kilometrů severně od Strážnice objevit? „Jedná se zejména o obojživelníky. V místech žije skokan zelený, čolek velký, kuňka ohnivá a rosnička zelená. V rákosinách pak hnízdí moták pochop. Všechny druhy patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů,“ sdělil zoolog Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Ondřej Konvička.

Ochranáři mají v první řadě v plánu obnovit z orné půdy louku. Poté by chtěli v místech dosadit solitérní vrby, které jsou pro Pomoravní krajinu typické. „Obnovení meandu je pro nás zatím spíše science fiction,“ dodala Jongepierová.

Lidé, kteří by chtěli obnovu původního biotopu podpořit a na výkup pozemků přispět mohou zaslat libovolnou částku složenkou nebo bankovním převodem. Více informací najdou zájemci na webových stránkách www.obnovaluk.cz.

Na obnovu patnácti hektarů je potřeba vybrat celkem jeden milion šest set tisíc korun. Kromě hřejivého pocitu z dobré věci se dárci nejspíš do míst, na která přispěli, podívají i s odborníky. „Pozemkové spolky v Praze dělají pravidelné každoroční setkání dárců, kteří se na místo, na které přispěli, jedou podívat. Dozví se tak, co se s ním děje a jaký je jeho vývoj,“ doplnila bioložka.