„Naše loňské žádosti byly založené na jakémsi principu dobrovolnosti. Nepodpírali jsme je žádným konkrétním paragrafem,“ uvedl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (CHKO) Jiří Němec. Lesy České republiky podle něj sice odpověděly na každou z těchto žádostí, vždy však šlo o velmi stručné odpovědi.

Právě z tohoto důvodu se letos v lednu Správa Bílých Karpat rozhodla, že zažádá Lesy ČR o obligatorní převod práva hospodařit s majetkem státu, tak jak zákony o ochrně přírody a krajiny dovolují. Obává se totiž směny státních pozemků v oboře za soukromé pozemky současného nájemce obory Leoše Novotného.

„V případě, že pozemky bude vlastnit soukromá osoba, lze se obávat, že ochranné podmínky v Evopsky významné lokalitě Čertoryje nebudou dodržovány, o čemž svědčí v loňském roce zjištěné přemnožení chované zvěře, a může dokonce dojít ke zničení tohoto území,“ varuje v tiskové zprávě Správa Bílých Karpat.

Lesy České republiky však tvrdí, že CHKO nejprve požádala o převod pouze malé části pozemku uvnitř obory, kdy Lesy nemohly žádosti vyhovět, protože se s oborou nakládá jako s celkem.

„V další žádosti CHKO žádala o bezúplatný převod celé obory. Této žádosti jsme opět nevyhověli. S argumentací uváděnou v žádosti ani s požadavkem na bezplatný převod se Lesy České republiky neztotožnily,“ byl skoupý na odpověď mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Směna obory je podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka pro stát výhodná proto, že náklady na pěstební činnost v oboře jsou vysoké a stav lesa nepředpokládá vysoké tržby za dřevo. Díky pozemkům Novotného by se také scelily některé pozemky státu. Směnu z těchto důvodů už podepsal ministr zemědělství Jakub Šebesta. A to i přesto, že výměnu 1130 hektarů radějovské obory za 1390 hektarů lesů Novotného označují politici za skrytou privatizaci státního majetku. Proti směně se už postavil jihomoravský hejtman Michal Hašek a nově i předseda strany Zelených Ondřej Liška. Podle něj je skrytým cílem privatizace chráněné přírody v CHKO Bílé Karpaty následné vyjmutí stávající obory z režimu ochrany přírody.

„Získá-li totiž oboru od státu soukromý majitel, bude po státu požadovat kompenzace za omezení daná režimem ochrany přírody,“ míní Liška. Politici jsou zajedno v tom, že stát se nemá zbavovat vlastnictví lesů v nejcennějších chráněných územích. Liška se proto obrátil na premiéra Fišera, aby zasáhl.

Vzdát se nechce ani Stanislav Knitl, starosta obce Radějov, která vlastní v oboře pozemky a obává se, že obyvatelé okolních obcí nebudou mít do obory přístup a že v soukromých rukou dojde k likvidaci životního prostředí v chráněné oblasti. Proto se v této věci už obrátil na policii.