„V podnětech, které jsme posílali na krajský úřad, jsme požadovali, aby zůstal bez zásahu část porostu, který požár poničil. Chtěli jsme na něm sledovat osídlování rostlinami i hmyzem. Zástupci Lesů České republiky nám sdělili, že ponechali pět a půl hektaru," uvedl za Agenturu ochrany přírody a krajiny David Horal.

Jeho slova potvrdil i mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík. „Ponechali jsme pro výzkumné účely plochu bez zásahu na pomezí mezi zcela zničeným a částečně poškozeným porostem," sdělil Boublík.

Podle odborníků je ale problém v tom, že k výběru lokality vhodné ke zkoumání je nikdo nepřizval. Navíc ani netuší, kde se plocha, kterou mohou zkoumat, nachází. „Když jsem na místo vyrazil s kolegy, zjistili jsme, že všechny vhodné porosty, které byly přímo na spáleništi, již nejspíš Lesy České republiky vytěžily," dodal Horal.

Státní podnik podle Ivany Jongepierové z Českého svazu ochránců přírody nepřizval na poradu ani zástupce tohoto svazu. „Snahou bylo také to, abychom začali obnovu lesa ihned sledovat. Doteď ale nevíme, kde plocha, u které nám Lesy ČR přislíbily, že ji ponechají ke zkoumání, leží. Selhala zde komunikace. Osobně mám pocit, že státní podnik upřednostňuje hospodářský výsledek před ochranou přírody," řekla.

Ve jménu zákona

Jak ale uvedla vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Anna Hubáčková, Lesy České republiky nemají zákonnou povinnost odborníky informovat. „Jsou to dohody mezi lidmi, které nemají v zákoně žádnou oporu," sdělila Hubáčková.

Odborníci se navíc shodují, že by bylo vhodné, aby při obnově lesa zůstal bezlesý pás, který má snižovat pravděpodobnost, že se požár do borovicového lesa vrátí. „Další výhodou je to, že pokud už se požár objeví, je jednodušší ho zlikvidovat. Bezlesé pásy jsou cenné i z hlediska botanického a entomologického. Více společenstev písků by bylo vhodné pro šíření teplomilných druhů hmyzu," vysvětil Horal. Státní podnik ale na tuto variantu podle něj nemíní přistoupit.

Podle starosty Bzence Pavla Čejky nevyšel státní podnik vstříc ani požadavkům města. To chtělo, aby se shořené stromy vytěžily postupně. Důvodem je změna klimatu u Bzence. „Podstatné je především to, že když se vytěží velké množství stromů, začne se ohřívat písek a v Bzenci nám už nezaprší ani jednou v roce. I proto se kdysi Moravský Sahara zalesňovala," řekl Čejka.

Lesy České republiky vyšly požadavkům odborníků vstříc alespoň v tom, jakými stromy do budoucna Bzeneckou Dúbravu osadí. K Bzenci se tak nejspíš vrátí i listnaté stromy. Rozhodnou až další jednání.