Obce spolu s vodárnami argumentují obavami z toho, že by těžba ohrozila blízký zdroj pitné vody zásobující sto čtyřicet tisíc lidí. „Přes všechny námitky a protesty občanů, obcí i Jihomoravského kraje báňský úřad potvrdil stanovení dobývacího prostoru pro těžbu. Opět jsme jako občané na posledním místě. Budeme pokračovat v boji o naši pitnou vodu a v příštím týdnu se domluvíme ve spolku o dalším postupu,“ reagovala zastupitelka v Moravském Písku Hana Habartová, která je i předsedkyní spolku Za vodu pro lidi. Ten stál za řadou protestních akcí, například i za pochodem k místu plánové těžby, kterého se zúčastnily tisíce lidí.

Proti těžbě dlouhodobě vystupuje také senátorka za Hodonínsko Anna Hubáčková, která je od prosince minulého roku ministryní životního prostředí. „Na rozhodnutí Českého báňského úřadu je potřeba se podívat pohledem odvolatelů a těch, kterých se to dotýká. Nyní se mi k tomu hůře vyjadřuje, protože jsem v pozici nejvyššího správního úřadu v oblasti posuzování vlivů na životní prostřední, takže bych nechtěla své stanovisko definitivně říct,“ reagovala ministryně.

Jak ale dále řekla, jako běžný člověk nemůže být s rozhodnutím spokojená. „Máme tu velké, prohlubující se sucho. Hladiny podzemních vod nám zaklesávají stále víc, navíc prognóza není dobrá. Takže jako občan nemůžu být spokojená s rozhodnutím, kterým by se teoreticky usnadnil postup k těžbě štěrkopísků, neboli k odhalení hladiny podzemní vody a ohrožení našeho nejdůležitějšího zdroje pitné vody,“ upozornila Hubáčková.

Český báňský úřad rozhodoval o odvolání celkem třiceti odvolatelů, povětšinou obcí. Jejich argumenty nepřijal. „Český báňský úřad konstatuje, že neshledal námitky uvedené v odvoláních, jejich doplněních a vyjádřeních odvolatelů jako důvodné, a proto jim nemohl přisvědčit,“ uvedl v závěrečném shrnutí rozhodnutí ředitel odboru hornictví Dušan Havel.

Skončila EIA

Námitky se týkaly například hodnocení bariéry v případě, kdy dojde k úniku závadných látek, stanovení dobývacího prostoru v aktivní zóně záplavového území či rizik při povodních. I po zamítnutí odvolání odpůrců bude muset těžař ještě řešit další záležitost. Vzhledem k vleklým sporům totiž už po sedmi letech skončila platnost stávajícího stanoviska pro posouzení vlivů na životní prostředí, tedy EIA. Zájemce o těžbu tak už požádal ministerstvo životního prostředí o prodloužení jeho platnosti. Proti tomu se ale už postavilo sedmnáct obcí i hodonínské vodárny dopisem adresovaným resortu.

„Jsem proti prodloužení kladného stanoviska EIA, které má více než padesát podmínek, některé jsou nesmyslné, jiné zase těžko dozorovatelné. Jsme proto, aby bylo celé řádně přezkoumané,“ oznámil starosta Moravského Písku Leoš Filípek.

Těžařská společnost České štěrkopísky se dlouhodobě hájí tím, že plocha těžby v plánované pískovně mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem činí 23,8 hektarů, těžební jezero tedy bude nejmenší ze všech jezer u obdobných vodárenských soustav v povodí Morav.

„Vzdálenost budoucí pískovny k nejbližšímu jímacímu objektu soustavy Bzenec-komplex dosahuje 620 metrů. Jinými slovy, i kdyby došlo k zaplavení těžebního jezera povodní, od nejbližšího vodárenského objektu by jej stále oddělovalo 620 metrů štěrkopísků a průsakem přes ně by se voda vyčistila, tak jako se děje u jiných lokalit,“ uvedl před časem mluvčí firmy Petr Dušek.