„Pravidelně jsem každých sedm dnů stříkal hrozny preparáty proti oidiu, ale vůbec to nepomáhá. Nemoc mi zničila už třicet procent bobulí stolních hroznů,“ postěžoval si vinař Blažej Zajíc z Kyjova.

Ten je z nemoci, která se na rozdíl od peronospory šíří i bez přítomnosti srážek, nešťastný. „Nezabraly ani preparáty na peronosporu, ta už poničila polovinu hroznů, oidium teď napadlo zbytek,“ popsal Zajíc. Podle něj nemoc, která se projevuje praskáním bobulí, ohrožuje nejen stolní hrozny, ale i moštové odrůdy. „Nejsem sám, stěžují si i přátelé vinaři kolem,“ doplnil.

Proč intenzivní postřiky nezabraly, nepochopil. „Buď jsou nemoci proti preparátům imunní, nebo mají preparáty sníženou účinnost,“ odhadoval. Jedinou ochranou podle Zajíce zůstává vytrvat v postřicích. Také pod Dubňanskú horú pokračují ve stříkání. „Ještě jsme letos oidium nenašli. Řádila tu peronospora, ale oidium ne. Stříkáme tak, jak se má, po deseti dnech,“ říká dubňanský vinař Bohdan Blaha.

Podobně je na tom i Ladislav Macek z Milotic. „Když se oidium vyskytne, tak je třeba stříkat v kratších lhůtách. Ale u nás je to dobré,“ sdělil milotický vinohradník, který dal na rady odborníků. „Říkají, že je potřeba, aby byl první postřik kontaktní, což znamená, že postřik nejde do listů, ale jen na listy. To mi podrželo základních pět, šest listů. Pak jsem nečekal a za týden jsem stříkal znovu,“ svěřil se Macek.

JANA RYBOVÁ
PETR TUREK