Socha totiž musela být odstraněna v roce 1960. Do města se tehdy chystal prezident Antonín Zápotocký a sochu si nepřál vidět. Masaryk poté zůstal na neznámém místě až do roku 1968.

Po uvolnění poměrů navrhl bývalý důstojník československé armády v Anglii Němec sochu najít a znovu postavit. Ohlas na tuto výzvu byl nečekaný. Svůj souhlas vydalo město, okresní výbor KSČ i okresní národní výbor.

Socha se po dlouhém hledání našla na zámku v Miloticích, kde byla uložena ve stáji v koňském žlabu. Byla rozřezána na tři kusy, a to pod hlavou v oblasti límce a pod koleny. Na opravu musel Masaryk až do Prahy. K převozu poskytla auto armáda. Termín znovupostavení sochy byl 1. září 1968. Postavení sochy bylo ale nedobrovolně odloženo kvůli událostem 21. srpna.

Aby se tehdy zabránilo případnému zabavení sochy, byly na ni vystaveny doklady, že jde o sochu Aloise Jiráska. Při cestě vozidlo skutečně opakovaně vojáci sovětské armády kontrolovali, ale po předložení dokladů vždy uvolnili cestu. Alois Jirásek jim nic neříkal. S Masarykem by to asi bylo jinak.
Den před postavením sochy v Hodoníně se tentýž akt uskutečnil ve Strážnici. To způsobilo velkou nelibost a protesty přítomných zástupců okupačních vojsk. V písemném protestu psaném v ruštině označila toto sovětská strana za kontrarevoluční čin.

V noci po incidentu proběhlo bouřlivě jednání na ONV v Hodoníně, kde asi ve 2.00 v noci dal vedoucí tajemník OV KSČ J. Kumr pokyn k zastavení instalace sochy 25.9.1968. Ta byla odvezena, jak se později zjistilo, do malých kasáren. Asistovalo při tom pět ozbrojených transportérů tankového pluku dočasně rozmístněného na Pánově.

Socha Masaryka byla postavena až 25.10.1968 v dopoledních hodinách. Žádné slavnostní odhalení sochy se nekonalo.

LUDVÍK ŠAŠINKA