Lidé ho poznají podle světlé hlavy a ocasu a žlutých mohutných drápů a zobáku. Orel mořský je naším největším dravcem. Přestože se jeho počty za poslední roky jak v celé republice, tak i na Hodonínsku zvýšily, i nadále zůstává kriticky ohroženým druhem. Stále se však najdou lidé, kterým je tento majestátní pták trnem v oku. A právě člověk se stává jediným predátorem, který tohoto dravce hubí.

„Na území mezi Veselím nad Moravou a Hodonínem se ještě donedávna zdržoval orel mořský pouze v zimním období, a to ještě nepravidelně. V posledních asi deseti letech se vyskytuje v zimě pravidelně v počtu dvou až tří exemplářů různého stáří,“ sdělil ornitolog Karel Šimeček z České ornitologické společnosti. „V posledních asi pěti až šesti letech se v oblasti zdržují orli celoročně a jeden pár se tu pokouší, zatím neúspěšně, hnízdit,“ dodal ornitolog.

Vyšší stavy orla mořského v tuzemské krajině potvrzuje i odborný pracovník Agentury pro ochranu přírody a krajiny David Horal. „Počet hnízdících párů se pomalu zvyšuje. Populace roste,“ řekl.

Život orla mořského je přitom úzce spjat s vodou, ať už v podobě moře, jezer nebo rybníků a řek. Toto prostředí mu poskytuje asi nejbohatší potravní nabídku a nejvíce vhodných míst k postavení hnízda.

close zoom_in „Meandry Moravy mezi Bzencem a Rohatcem ani ve velmi silných mrazech nezamrzají, a proto se zde koncentruje velké množství vodních ptáků, především kachen. A je nasnadě, proč se zde vyskytují i orli,“ doplnil Šimeček.

Přesto je však podle něj pro orly na jižní Moravě velký problém najít dostatečně odlehlé a klidné místo pro vyhnízdění, a to především v období, kdy samice sedí na vejcích. „Samice je velice citlivá na jakákoliv rušení a běžně opouští snůšku a dokonce i mláďata do věku zhruba jednoho týdne stáří,“ poukázal Šimeček.

V České republice se vyskytuje nanejvýš padesát hnízdících párů, přesto se najdou lidé, kteří tohoto dravce pronásledují.

„Dříve to bylo střílení nebo chytání do želez, v posledních letech u nás alarmujícím způsobem narostl počet otrav karbofuranem, což je dnes už zakázaný jed,“ řekl ornitolog. Pokud živočich pozře Karbofuran začne pomalu umírat ve velkých křečích a bolestech. „V podstatě se udusí,“ doplnil Šimeček. Právě kvůli velkému množství otrávených dravců u nás vypsala Česká ornitologická společnost odměnu na dopadení a potrestání travičů.

Webové stránky www.karbofuran.cz uvádějí, že více než deset orlů mořských lidé otrávili v posledních dvou letech. Mezi dalšími oběťmi jsou orel skalní, sokol stěhovavý, káně rousná i lesní, straky, vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky.

„Nejčastěji traviči zneužívají široce dostupné insekticidy Furadan, jejichž účinnou látkou je karbofuran,“ uvádí web.

Poslední případ z Hodonínska je z června loňského roku, kdy někdo otrávil samici luňáka červeného.

„Samice byla nalezena nedaleko hnízda. V hnízdě zůstala dvě uhynulá mláďata a jedno líhnoucí se vejce. Otrava karbofuranem se prokázala laboratorně. Jde o první prokázanou otravu luňáka červeného u nás,“ odkrývají webové stránky.

V případě, že by se podařilo traviče chytit, trestní zákoník na letošní rok mluví jasně. „Za usmrcení kriticky chráněného druhu živočicha hrozí odnětí svobody až na dobu tří let, zákaz činnosti, propadnutí věci, nebo jiné majetkové hodnoty,“ informovala krajská policejní mluvčí Soňa Svobodová.

Orel mořský byl u nás v polovině 19. století vyhuben. Poprvé pak opět zahnízdil až v osmdesátých letech.

Kromě orla mořského na jižní Moravě hnízdí od roku 1998 také orel královský. „Je to menší druh orla, který se na naše území rozšířil ze Slovenska. Také on se potýká s podobnými rušivými vlivy jako orel mořský, navíc protože je to přece jenom druh vázaný na otevřenou zemědělskou krajinu, je ohrožován mimo jiné i větrnými parky,“ řekl ornitolog a doplnil, že současná moravská populace zatím zahrnuje pouze dva až tři páry. „Orel královský zatím v jiné části České republiky než na jihu Moravy nehnízdí,“ uzavřel Šimeček.