Život ve vesnici má navíc oživit i modernizovaný kulturní dům. „Kapacitně bychom jej chtěli rozšířit zhruba o sto padesát míst,“ říká v rozhovoru Roman Hanák, který je ježovským starostou od podzimu roku 2018.

Ježov
* První zmínka: 1320
* Počet obyvatel: 693 (k 30. 11. 2020)

Poslední rok je ve znamení koronaviru. Jak se s tím vypořádali vaši živnostníci? Navíc jste jedním z nich…
Mám radost, že toto období přečkali téměř bez úhon. Ve většině případů jim místní lidé dávají práci a chodí k nim nakupovat.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkCo vám nejvíc chybělo v tomto období?
Asi nám chyběla podpora z vyšší míst. Kromě informací se k nám, hlavně na začátku, nedostávalo vůbec ničeho. Velice si vážím našich lidí, že jsou celkem disciplinovaní a plní všechny nařízení, které vláda přikáže. To se projevilo i v počtu pozitivně testovaných, kterých jsme neměli extrémně mnoho. A dnes jsme na velice dobrých číslech.

Jaké jsou dopady na spolkový život? Zvláště když jste loni plánovali oslavy 700 let od první doložené zmínky o obci…
Je to pro nás velice významné datum. Určitě na něj nechceme zapomenout. Chceme jej oslavit, byť v trochu skromnější podobě. Chceme lidem dopřát zábavu. Hlavně abychom se potkali rodáky, s celými rodinami, které jsou rozeseté po celé republice. Nyní je to těžké, protože se řada lidí bude ještě bát. Nepředpokládám, že by se oslavy konaly ještě v tomto roce. K tomu současná covidová situace nesměřuje. Pevně věřím, že v příštím roce bychom oslavy mohly uspořádat. S některými hudebními kapelami budeme jednat o přeložení vystoupení do příštího roku. Každopádně to chceme v půli června, pravděpodobně roku 2022 udělat. Bohužel ze světa odešla spousta starších lidí, kteří se na tuto událost těšili. Mezi nimi jsou i osobnosti z folklorního světa jako třeba Anička Kyliánová a další, což mě velmi mrzí. Zasloužily by si totiž i vlastní vystoupení na pódiu. Bohužel už se to nestane.

Když to vezmu z pohledu přespolních, kteří by určitě také na vaše oslavy přišli, můžete trochu představit, co pořady?
Klidně můžu říct i celý program, který byl nachystaný. Byly v něm prohlídky jak na obecním úřadě, ve škole, tak i na kulturním domě. Měly tam být představené staré fotografie i kopie starých listin. V jeden den měla vystoupit cimbálová muzika i dechová hudba Žadovjáci. V prohlídkách jsme chtěli pokračovat i v sobotu. Navíc jsme měli odhalit loni rekonstruovaný pomník Tomáše Garrigue Masaryka na počest padlých v první světové válce. V areálu sportovního hřiště měly mít vystoupení všechny naše spolky. Jako hlavní hvězdu večera jsme měli objednanou skupinu Argema a před ní měli vystoupit Street69 z Uherského Brodu. V neděli dopoledne měla být mše svatá a odpoledne fotbalové utkání starších pánů Zbrojovky Brno. S panem Švancarou jsem domlouval zápas s našimi staršími pány. Tím bychom oslavy ukončily. Myslím si, že by si lidi program užili. Plánované oslavy se těšily velkému zájmu.

Kromě rekonstrukce Masarykova pomníku můžete přiblížit i další investiční akce? Mezi ty nejnákladnější patří úpravy kulturního domu a jeho okolí. Jaká je tady současná situace?
Jsme ve fázi, kdy jsme vysoutěžili projektanta na zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení. Máme přislíbené, že by ke konci září měl být projekt pro stavební povolení hotový, takže chceme žádat o samotné stavební povolení. V příštím roce bychom chtěli vysoutěžit firmu, která provede stavební práce. Jakmile budeme mít hotový projekt a budeme vědět rozpočtovou cenu, tak se budeme snažit získat nějaké dotace. Při rekonstrukci kulturního domu a okolí bychom se totiž měli pohybovat v řádech třiceti milionů korun bez DPH.

Jaká by měla být výsledná podoba?
Chceme přistavět jedno křídlo a rozšířit kapacitu kulturního domu zhruba o 150 míst. Současná je totiž asi 120 míst. Chceme tam udělat novou hospůdku. Byli bychom rádi, kdyby fungovala celoročně. Obci chybí. Hlavní sál by měl zůstat takový, jaký je. Kapacitně dostačuje. Udělalo by se zateplení. Dispozičně by se změnily šatny a sociální zařízení tak, aby vyhovovaly pro zhruba 250 lidí. Chceme budovu, kde lidi budou moci mít malou oslavu i velké svatby.

Máte také klasickou devítiletou základní školu. Jaké plány máte s ní?
Chceme ji modernizovat pro pohodlí žáků i učitelů. Investovali jsme do vybavení školní jídelny, kde už leccos dosluhovalo. Během tohoto týdne budu žádat o dotaci na ministerstvu financí, chceme totiž opravit šatny. Chceme také zrekonstruovat všechny katedry včetně tabulí. Chceme tam také nové interaktivní projektory.

Obec disponuje také zdravotním střediskem. Podařilo se vám sehnat zubaře?
Oslovoval jsem nemocnici v Kyjově i Brno s tím, jestli by u nás chtěl některý zubař otevřít na dva či tři dny ordinaci. O což by u nás byl zájem. Bohužel nikdo není volný proto, aby si náš okrsek vzal. Se zubaři je ale problém v celé republice.

A obvodní lékaře se vám podařilo udržet?
Ano, máme obvodní i dětskou lékařku a jsme za to velice rádi. Máme tak zajištěnou alespoň základní péči. V letošním roce chceme ve středisku udělat nové sociální zařízení, ale vzhledem k současné situaci a očkování to zatím odkládáme. Nechceme rekonstrukčními pracemi narušovat očkování, o které mají zejména straší lidé zájem.

Tip na výlet

Kostel svatého Jakuba v Ježově.Kostel svatého Jakuba v Ježově.Zdroj: Deník/Petr TurekKostel sv. Jakuba

V Ježově se nachází kostel svatého Jakuba ze 70. let 17. století. Na jeho stěnách je umístěno pět náhrobků pánů z nedaleké Dolní Moštěnice. Jedná se o pískovcové desky, vypovídající o pohřbení rytíře Mikuláše ze Zástřizl a jeho manželky Anny Ryšánky z Modřic v roce 1590 a zřejmě jejich syna Jaroše o čtyřiadvacet let později.

Žulové bloky pak patří Marii Cecílii, hraběnce z Lody, která zemřela v roce 1791 a jejímu synovi - rytíři Rudolfu z Loevenfeldu, zesnulému v roce 1846.

Uprostřed kostela je krypta, v níž byli majitelé moštěnického panství pochováváni. Pískovcové kameny byly původně zasazovány do podlahy, po které se chodilo.

Jelikož docházelo k jejich opotřebování, byly později přemístěny do stěn, kam se pak daly i žulové náhrobky.

Ježovský kostel je jedním z mála míst na Moravě, kde se zachovaly náhrobní kameny významného rodu Zástřizlů.

Šlo o protestanty, pronásledované po třicetileté válce katolickou církví, která na některých panstvích vyhazovala tyto kameny z hrobek.