Hodonínsko Jiří Skřivánek vlastní pět pěstitelských pálenic. Díky letošní nadúrodě ovoce je otevře dřív než vloni. O tři týdny. Jako první začne pálit třešně.

„Lidé se už objednávají i s meruňkami. Těch bylo letos opravdu hodně, odhadoval bych to tak na trojnásobek," zhodnotil začátek sezony Skřivánek. Pro jeho zaměstnance to znamená jistou práci. „Pojedeme nonstop," dodal.

Meruňkovou sezonu si pochvaluje například Ondřej Lolek. S přáteli si před třemi lety pronajal zahrádku, kde byly i ovocné stromy. Nejdříve tam chodily manželky s dětmi relaxovat. „Pak se urodily meruňky, a když jsme je zavařili, upekli buchty a dost jich rozdali, stejně nám ještě hromada zbyla. Skončily v sudu. Vloni nebylo ani do buchet. Letos máme naopak obsypaných deset stromů. Už nás nebaví je sbírat," řekl Lolek. Pálí ve vedlejší obci. O tom, že kvas zaveze do nepovolené pálenice, ani neuvažoval. „Po těch methanolových aférách sázíme spíše na jistotu. Kvas si sami zpracováváme a jsme rádi, že máme vlastní meruňkovici. Kupovat nechceme," doplnil.

O čtrnáct dní později letos rozjede pálenici v Hovoranech Radoslav Nimrichter. Podle něj za to může chladné červnové počasí. „Zase je ale oproti loňsku dostatek ovoce. Objednávky máme do půlky září, ale dvě třetiny plodů jsou ještě na stromech," zhodnotil Nimrichter.

Trnek bude málo

Po třešních a meruňkách skončí v sudech letní ovoce, poté hrušky, jablka a nakonec modré ovoce. Kolik ho letos bude, je těžké odhadnout. Podle Skřivánka je na švestky moc sucho. „Modré ovoce začalo padat. Jestli nezaprší, nevím, co z trnek zbude," zakroutil hlavou nad teplotními extrémy Skřivánek.

Sezona pěstitelským pálenicím začíná prvního července. Končí až za rok, tedy třicátého června. Předtím, než přijedou první zákazníci, musí vše prohlédnout celní správa.

Celníci překontrolují plomby a zjistí, jestli zařízení těsní, jak má. Prohlédnou také měřidla a záznam o pěstitelích, kteří si nechávají destiláty zpracovat. „Za jeden rok to může být až třicet litrů stoprocentního alkoholu na domácnost. Odpovídá to šedesáti litrům padesátiprocentní pálenky," dodala mluvčí jihomoravské celní správy Lada Temňáková s tím, že spotřební daň z litru stoprocentního alkoholu je 143 korun.

I když zatím patří letošní sezona mezi ty lepší, provozovatelé pálenic připouštějí, že jim výdělky kazí černé pálenice. V roce 2010 je navíc podpořila změna zákona. Zatímco v předešlých letech policie pálení posuzovala jako trestný čin, od té doby ho bere jen jako přestupek.

„Dopustí se ho ten, kdo úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení, anebo ten, kdo tento líh či destilát přechovává nebo uvádí do oběhu," informoval o přesném znění zákona hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník. Za přestupek hrozí pokuta až tři tisíce korun.

Majitelé pálenic ale upozorňují, že některé ty podomácku vyrobené jsou nepoživatelné, jiné dokonce zdraví škodlivé. To potvrzuje i praktická lékařka z Hodonína Alena Bartošová. „Je tam příměs methylu, což může mít za následek oslepnutí. Může dojít i k poškození zažívacího ústrojí, protože dojde k vyžírání sliznice a vředovým chorobám. Samozřejmě obecně je následkem nadměrného pití poškození jater," upozornila před časem lékařka. V posledních letech policisté ani pracovníci Celní správy na Hodonínsku žádnou nelegální pálenici neodhalili.