Na vytvoření památníku se podílela i kyjovská radnice a Lesy České republiky.

„Spolek požádal o příspěvek v podobě kamenného bloku, na němž bude pamětní deska. Náklady na něj jsou v řádu deseti tisíc korun. Město ještě přispělo pěti tisíci korunami na stan s občerstvením při odhalení památníku. Kyjov může být hrdý, že na jeho území za druhé světové války působila odbojová skupina Carbon Bohuslavice. Instalací pamětní desky dáváme najevo, že na jejich hrdinství nezapomeneme," uvedl kyjovský starosta František Lukl.

Lesy České republiky vybudovaly nedaleko památníku lavici pro turisty, zastřešenou bonským šindelem. „Náklady ve výši dvaceti tisíc korun uhradil podnik z vlastního dotačního Programu 2020. Podnik se tak zapojil do přípravy oslavy výročí vzniku samostatného Československa," řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Carbon byl jednou z několika výsadkářských skupin, které přistály na území protektorátu Čechy a Morava. Měly za úkol vytvořit odbojovou síť a posílat informace do Londýna.

Výsadek Carbon měl působit na území jihovýchodní Moravy. „Velitelem skupiny se stal nadporučík pěchoty František Bogataj, radiotelegrafistou byl četař aspirant Jaroslav Šperl, zástupcem velitele byl ustanovený rotmistr Josef Vanc a výsadek uzavíral pomocník rotný František Kobzík," připomněl Přemysl Máček z Kulturně–historické společnosti Bohuslavice. Jeho otec byl velitelem odbojové skupiny v Bohuslavicích.

Skupina se dostala nad území Československa v noci mezi dvanáctým a třináctým dubnem 1944. Na zem se snesli třicet minut po půlnoci. „Z celého výsadku se sešli pouze Vanc s Kobzíkem, kteří pak postupovali samostatně a v Rudicích u Bojkovic se v obklíčení sedmého května zastřelili. Bogataj postupoval samostatně až do svého rodiště v Uherském Ostrohu, Šperl našel úkryt ve Véskách, Míkovicích a Popovicích. Postupně vytvořili na jihovýchodní Moravě odbojovou organizaci, která měla několik stovek členů.

V noci z osmého na devátého dubna roku 1945 letoun 
B-24 Liberator vysadil čtyřiadvacet nákladních padáků s vojenským materiálem o celkové váze asi pět tun. „Zbraně a jiný materiál pak bohuslavičtí odbojáři rozdali dalším skupinám. Při předávací schůzce na Kameňáku je přepadlo německé Jagdkommando a všichni byli na místě zastřeleni. Zachránil se pouze člen Pavel Svoboda, který se vydával za anglického letce," přiblížil smutný konec na Kameňáku Máčel.