Jak dodala, chlapec nemůže kvůli pandemii chodit kroužků a ztrácí motivaci. „Je mu velmi líto, jak se teď situace vyvíjí, ale sám není schopen něco změnit. Rodiče jsou unavení, demotivovaní a rezignovaní,“ doplnila psycholožka.

Takový případ není v kraji ojedinělý. Pandemie doma zavřela tisíce jihomoravských dětí. Nesmí do školy, za kamarády ani do kroužku. Častěji trpí úzkostmi, depresemi.

Dlouhodobá situace se podepisuje na jejich duševním stavu. „Vnímáme, že psychické problémy v určitých věkových skupinách s ohledem na pandemii narůstají. Přirozenou potřebou všech dětí na základní, ale i na střední či vysoké škole je sociální kontakt s vrstevníky,“ poznamenala vedoucí poradenského centra Sládkova brněnské pedagogicko-psychologické poradny Lenka Skácelová.

Kvůli úzkosti z pandemie se lidé ozývají také brněnské organizaci Spondea. Častěji například volají rodiče, jejichž děti nezvládají online výuku nebo vymizení osobního kontaktu s kamarády ve škole a v kroužcích. „Přetíženým a psychicky i fyzicky vyčerpaným rodičům potom nezbývá prostor na podporu dětí, neví, jak je motivovat. Celková ztráta motivace a zvyšující se frustrace se projevuje také u dětských a dospívajících klientů, prohlubují se otázky po smyslu života, vizi do budoucna, obavy z nezvládnutí maturity nebo přijímacích zkoušek. Od září 2020 jsme zaznamenali více dospívajících se sebevražednými myšlenkami a plánovaným pokusem o sebevraždu,“ uvedla za organizaci Petra Dolečková.

Poruchy spánku

Problémy dětí jsou podle psycholožky Hrabovské rozmanité. Povolení režimu, vzrůst agrese, problematická komunikace a s narušení vztahů mezi členy rodiny i problémy se školními povinnostmi. „Omezení sociálních kontaktů, omezení pohybu, kroužků a zájmových aktivit a s tím spojená menší snaha o něco usilovat, v něčem se rozvíjet, občas ztráta motivace, úzkosti a deprese. Ve zvýšené míře nyní zaznamenávám poruchy spánku u dětí, které mohou být způsobeny kombinací více faktorů, Ztráta režimu, nižší výdej energie, nadužívání elektroniky do pozdních nočních hodin, úzkosti,“ vyjmenovala psycholožka, která působí v poradně Theraplay a v brněnském Středisku výchovné péče.

Právě ve středisku podle jejích slov poslední dobou přibývají klienti. „Zvýšené je objednávání dětských klientů. Zejména od podzimu a druhého uzavření škol je větší nápor. Jarní karanténa byla pro rodiny také náročná, ale mnoho problémů se neřešilo nebo se odsunovaly. S návratem do škol v září se postupně začaly ukazovat zanedbané povinnosti a povolené hranice chování, které se po dlouhé době doma těžko vracely zpět,“ přiblížila Hrabovská.

Podle sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenkové zaznamenala služba pro děti a dospívající za rok 2020 nárůst četnosti psychických potíží skoro o třicet procent. „U potíží v rodinných vztazích to bylo o šest procent, potíží na internetu šestnáct. Úbytek četnosti evidujeme v minulém roce u tématu školy, šikany a potíží mezi vrstevníky. Méně těchto témat může částečně souviset s nouzovými opatřeními kvůli covidu, kdy se děti mohly méně potkávat,“ poznamenala Zelenková.

Víc hovorů od dětí registrují například na Modré linky bezpečí. Podle odborníků má velký vliv ztráta rituálů a tlak, který v době pandemie narůstá. A působí i na děti. „Jedná se o tlak strachu, povinností, nejistoty a mnoha změn. S mnohými lidmi přicházíme na to, že tyto stavy jsou způsobeny ztrátou, se kterou je těžké se vyrovnat. Ztráta nemusí být jen fyzická, kdy člověk ztratí nějakou věc, odejde mu blízký člověk, ale mnohdy jsou to ztráty smyslu, víry v sebe či v druhé a naděje,“ vysvětlila ředitelka linky Hana Regnerová.

Spousta problémů se také prohloubila z jarní vlny nebo z doby před pandemií. Kromě absence sociálního kontaktu nebo ztráty motivace se prohloubila například nejistota ohledně ekonomického zajištění. „Často od klientů slyšíme, že došlo ke zvýraznění potíží, které v jejich prostředí byly už před vypuknutím pandemie. Nicméně se je dařilo zvládat, protože rodiče chodili do práce, děti do školy, ve volném čase se každý věnoval svým zájmům. Kvůli koronaviru lidé tráví více času spolu, často v omezeném prostoru,“ doplnila za organizaci Spondea Eva Pospíchalová.

Aplikace Nepanikař

Podle odborníků pomůže například své starosti s někým sdílet. „Lidé by neměli zůstávat na trápení sami, pak se temno zdá temnější a strach má větší oči. Někdy může pomoci i vypsání svých pocitů, ale kontakt s druhým člověkem je jednoznačně velkým lékem při psychických propadech,“ poradila ředitelka Modré linky důvěry Hana Regnerová.

Když naopak trápení souvisí s členy rodiny, mohou se lidé obrátit například na linky důvěry nebo chatovat s odborníky přes stránky organizací, které pomáhají. „Za období pandemie vzniklo bezpočet materiálů, ze kterých lze čerpat. Pro první pomoc nejen dospívajícím doporučujeme aplikaci Nepanikař,“ doporučila za organizaci Spondea Dolečková.

Využít mohou Modrou linku důvěry nebo třeba linku bezpečí na čísle 116 111. „Funguje pro děti do osmnácti let a studenty do pětadvaceti let včetně. Pro rodiče a lidi se starostí o děti máme Rodičovskou linku. Na obě služby je možné se obracet po telefonu, e-mailu nebo chatu,“ uvedla za Linku bezpečí sociální pracovnice Zelenková.

Aby lidé předešli potížím, doporučuje ředitelka Modré linky nerezignovat na činnosti, které jim dělají radost, hledat nové zábavné činnosti, vytvářet vlastní jistoty třeba pravidelnou strukturou dne nebo budovat rituály.

Podle psycholožky Hrabovské může v některých případech pandemie posloužit jako příležitost nebo šanci začít věci dělat jinak. „Pro mnoho rodin je nyní příležitost trávit více času se svými dětmi, hrát si doma, povídat si, kreslit, chodit do přírody. Najít si své nové rituály a způsob, jak i ze situace, před kterou jsou postaveni bez svého souhlasu, vyzískat něco dobrého,“ doplnila.

Například jedné z rodin, které k ní přichází na konzultace, stav pandemie naopak pomohl. „Rodina byla ve velké krizi. V době jarní karantény zůstali všichni odkázáni sami na sebe, začali mnohem více času trávit spolu, komunikovat, žít spolu. Vztahy se během několika měsíců velmi zlepšily,“ popsala psycholožka.