Skoro by se při pohledu na příjezdovou cestu k hodonínskému S–centru chtělo parafrázovat klasiky. Cestička k domovu se sice vine, do té nejkrásnější z čítankové básně má ale stále hodně daleko. Ředitelka zařízení Jana Matušinová výstavbu asi tří set padesáti metrů vozovky popohání na hodonínské radnici už několik let. Úřední peripetie jsou ale nekonečné. Včera se v budově S–centra setkaly obě strany už poněkolikáté. Výsledek? Ledy se snad po roce zřejmě hnuly.

„Město Hodonín má k dnešnímu dni konečně vypořádány veškeré majetkové vztahy v uvedené lokalitě,“ uklidnila místostarostka Hodonína Anna Matějková. Podle ní už město zadalo k vypracování projekt na uskutečnění výstavby silnice. Ten by měl být podle Jaroslava Maláta, vedoucího odboru rozvoje města, hotov v květnu. Město přišly přípravné práce na zhruba sedm set padesát tisíc korun.

„Podmínkou pro započetí výstavby silnice v ulici Na Pískách je nutné bezúplatné převedení stávajícího kanalizačního sběrače od Ředitelství silnic a dálnic na město. Jde o úsek dlouhý asi tisíc tři sta metrů,“ objasnil Malát.

Zakopaný pes je podle něj zejména v odvodu dešťové vody z ulice Na Pískách dál do kanalizační sítě.

Samotná výstavba silnice k domovu důchodců bude ale až úplnou třešničkou na dortu.

„Dalším úředním krokem bude ještě vydání územního rozhodnutí. Během toho už budeme vyjednávat s krajem o penězích,“ přislíbil Malát.

Administrativní část projektu včetně výběru dodavatele a stavebního povolení je podle něho zvládnutelná ještě letos. „V příštím roce, pokud bude dostatek finančních prostředků, by stavba mohla už začít,“ uklidnil vedoucí odboru rozvoje.

Radní Vladimír Šťáva ale před přílišným optimismem varoval s tím, že celou investici bude ještě muset schválit hodonínské zastupitelstvo. „Rozpočet akce v této chvíli nejsem schopen vyčíslit. Jisté je, že se pohybujeme řádově v milionech,“ dodal ještě Malát.

Jde totiž i o výstavbu chodníků, instalaci osvětlení a náklady spojené s kanalizací. Přesto bude mít po středeční schůzce Jana Matušinová zřejmě klidnější spaní, než tomu bylo dosud.

„Po letech, kdy se téměř nic nedělo, se vše konečně hnulo dopředu. Celé to však bude hlavně otázka peněz,“ povzdechla si Matušinová.

Klienti se už nové silnice nemohou dočkat. Jak říkají, jsou tu jako ve vězení.

„Důchodci na vozíčku nemají šanci prokličkovat mezi dírami, které jsou po dešti plné bláta,“ soudí jeden z nich. Jak svorně říkají, cesta je doslova jako tankodrom. „Libor Ambrozek nám před dvěma lety nasliboval hory doly. A nakonec nám zbyly jen šňůrky na klíče, které nám všem rozdal,“ konstatoval se smutkem v hlase další zklamaný penzista.