Největší chystanou investicí je výstavba parkovacího domu v prostoru za Domem kultury, která by celkově měla stát asi sto padesát milionů korun. Podle mluvčí kyjovské radnice Barbory Horehleďové má být řešená koncepčně na základě požadavků města. „V lokalitě by měly být navýšené parkovací kapacity. V tomto volebním období se však bude řešit pouze klidová zóna za městským kulturním střediskem," uvedla Horehleďová.

Obyvatelé Kyjova oslovení Deníkem Rovnost nejsou v názoru na podlažní parkoviště jednotní. Například učitelka Eva Pavlasová je pro. „Aut je ve městě hodně, špatně se tu projíždí. I na kole. Náměstí je přeplněné," vyjádřila se Pavlasová.

Kyjov 2016– 2020 - dostavba za Domem kultury
podlažní parkování, veřejné prostranství, klidová zóna
náklady: 150 milionů korun
- dům č.p. 1172 (naproti ZUŠ)
celková obnova a rekonstrukce domu
náklady: 38 milionů korun
- Masarykovo náměstí
regenerace prostranství před kostelem, kašna
náklady: 15 milionů korun
dořešení dopravní situace náklady: 7 milionů korun
oprava spárování dlažeb, automatická závlaha zelených ploch, bezbariérovost náměstí náklady: 3,5 milionu korun

Zato Lence Singrové se současný vzhled lokality za kulturním domem zamlouvá a uvítala by, kdyby zůstal zachovaný. „Prostor je vzdušnější, když tam rostou stromy. Kdyby tam vznikla parkovací budova, asi by místo hodně zaplnila. Parkování se mi líbí tak, jak je, nic nenarušuje," myslí si Kyjovanka.

Už příští rok začne výměna oken historické budovy radnice. „Projektová dokumentace bude hotová ještě letos. Přibližná cena výměny činí sedm set tisíc korun," sdělila mluvčí Horehleďová. Radnici pak v dalších letech čeká ještě úprava čelní a boční fasády.

Plán regenerace městské památkové zóny v Kyjově pro rok 2016 až 2020 schválili městští zastupitelé na svém posledním zasedání. Je rozdělený do šestadvaceti dílčích částí s uvažovanou investicí stovek milionů. Mimo historické památky jsou jeho součástí i nepamátkové domy, na jejichž obnovu město vydá deset až patnáct milionů korun. Kromě oprav a rekonstrukcí objektů zahrnuje plán například i zpřístupnění věže kaple svatého Martina, rozšíření expozice muzea či dořešení místa před kulturním domem. První plán regenerace vznikl už v roce 1995 a je aktualizovaný každých pět let.

Každoročně se podle stanoveného časového harmonogramu podaří opravit některou z městských památek. „Jako součást programu získáváme pravidelně, jednou ročně, z ministerstva kultury dotaci dvě stě tisíc korun," doplnila Horehleďová.

Městská památková zóna v Kyjově je ohraničená Dobrovského a Jungmannovou ulicí a Žižkovou ulicí na levém břehu řeky Kyjovky. Patří do ní také kaple svatého Martina s parkem, kyjovský zámeček a blok domů s farou a domy pečovatelské služby.